Tam nejvyšší americký představitel přicestoval po třídenní návštěvě Izraele a palestinských území. Americká vláda je však podle Bushe vzhledem k "zlepšující se situaci" v Iráku "na dobré cestě" stáhnout ze země do července zhruba 30 tisíc vojáků, které tam loni vyslala jako posily, napsala agentura AP.

Agentura Reuters v této souvislosti hovoří o letošních plánech na stažení asi 20 tisíc Američanů. Otázku většího stahování vojáků nechává prezident na posouzení amerických generálů v Iráku. A pokud prý Petraeus zatím nebude chtít poslat domů větší počet Američanů, Bush proti tomu nic nebude mít. Podle něj však posila desetitisíců amerických vojáků, kteří přišli do Iráku loni, změnila situaci k lepšímu a do země se nyní "vrací naděje". Posily prý zasadily těžké rány zejména teroristické síti al-Kajda.

"Musíme udělat všechno, co můžeme, abychom zajistili ještě větší pokrok v roce 2008," řekl Bush, jenž ale v pátek v rozhovoru pro americkou televizní stanici NBC uvedl, že vojenská přítomnost USA v Iráku by mohla trvat ještě dalších deset let. Bush v sobotu zároveň vyzval Sýrii a Írán, aby přestaly do Iráku vysílat ozbrojence, kteří útočí na americké a irácké ozbrojené složky.

"Od zadržených íránských agentů se dozvídáme stále víc o tom, jak Írán (v Iráku) podporuje extremisty," citovala Bushe agentura AFP. Podle Petraeuse je například stále více útoků v Iráku prováděno za pomoci výbušnin íránské výroby. Bush očekává podporu Právě zbrzdění agresivních ambicí Íránu označil americký prezident za jeden z cílů cesty po několika arabských státech, které navštíví během nynější cesty po Blízkém východě. V Bahrajnu, kam odpoledne z Kuvajtu přiletěl, očekával Bush od arabského spojence především podporu pro svou politiku vůči Íránu.

Kromě rudého koberce a přivítání králem šajchem Hamadem bin Ísá Chalífou jej však v hlavním městě Manáma čekaly i tři stovky demonstrantů. Před velvyslanectvím USA mávali iráckými, palestinskými a bahrajnskými vlajkami i obřím plakátem s anglickým nápisem "Agrese proti iráckému lidu je válečný zločin a genocida". Dožadovali se také zrušení americké základny využívané 5. flotilou. Pořádková policie nezasáhla, opoziční demonstrace totiž byla povolena.