„Tohle je dobré ráno,“ pronesl na začátku čtvrteční tiskové konference americký prezident Joe Biden. Poté oznámil, že basketbalistka Brittney Grinerová, v Rusku odsouzená za pašování marihuany, byla propuštěna z vězení a sedí v letadle mířícím do Spojených států amerických. Ačkoliv rodina dvojnásobné olympijské šampionky a nejspíš i americká administrativa její návrat považují za vítězství, tak analytici s tím tolik nesouhlasí. Výměnu sportovkyně za překupníka zbraní Viktora Buta označují spíš za vyjednávací prohru Washingtonu.

Naopak se podle nich ruský prezident Vladimir Putin může považovat za vítěze. O propuštění takzvaného obchodníka se smrtí, který byl odsouzen za spiknutí s cílem zabít Američany, z amerického vězení Kreml usiloval více než deset let. Jenže očividně neměl ty správné páky, aby s tím Bílý dům souhlasil. Až do letošního února, kdy ruská policie zadržela Grinerovou, a tlak veřejnosti usilující o její propuštění na americké úřady byl příliš silný. Analýzu výměny Grinerové a Buta publikoval americký deník The New York Times.

Nevyvážená výměna

Jednání o osudu amerických občanů zadržených v Rusku se výrazně posunula minulý měsíc v Turecku, když se sešel ředitel Služby vnější rozvědky Sergej Naryškin se šéfem CIA Williamem Burnsem. Od té doby rokování pokračovala, ačkoliv mnoho Putinových stoupenců s tím nesouhlasilo. Už dřív je totiž rozhořčilo, že ruský prezident podepsal výměnu zajatých velitelů ukrajinského pluku Azov, který se proslavil obranou ocelárny v Mariupolu, za svého přítele, ukrajinského oligarchu Viktora Medvedčuka.

Vyjednat však propuštění Viktora Buta by mohlo nespokojené hlasy utišit. „Pro Kreml se stal symbolickou postavou,“ sdělil pro deník The New York Times generální ředitel Ruské rady pro mezinárodní záležitosti Andrej Kortunov. Někteří odborníci se domnívají, že But má vazby na ruské zpravodajské služby. Tyto domněnky se však nikdy nepodařilo veřejně potvrdit, ale mohly by vysvětlovat, proč Putin tolik usiloval o jeho propuštění. „Kdyby to byl jen obyčejný obchodník se zbraněmi, nechápu, proč by měl být pro Kreml prioritou,“ řekl specialista na Rusko a nadnárodní zločin z University College London Mark Galeotti.

Fotogalerie: Brittney Grinerová

Podle analytiků tak propuštění - pravděpodobně nejvýznamnějšího Rusa v americké vazbě - představuje významný kompromis ze strany USA. Ten umocňuje skutečnost, že Spojené státy výměnu přijaly, přestože Rusko odmítlo vydat také bývalého mariňáka Paula Whelana, kterého Bidenova administrativa rovněž považuje za politického rukojmí. V roce 2018 ruské úřady odsoudily Wheelana k osmnácti letům vězení za údajnou špionáž. Podle získaných informací stanice CNN od nejmenovaného výše postaveného amerického úředníka, však bylo nyní cílem dostat domů pouze Grinerovou nebo nikoho.

| Video: Youtube

Bílý dům sice v červenci zveřejnil návrh na výměnu obou amerických občanů za Buta, jenže podle CNN Rusko tuto možnost údajně odmítlo s tím, že propuštění dvou Američanů za jednoho Rusa je nesmyslné. A Spojené státy neuspěly ani s dalšími návrhy pro získání obou uvězněných občanů. „Nedočkali jsme se žádných změn v postoji ze strany Kremlu,“ řekl úředník, který si přál zůstat v anonymitě.

Tento výsledek jednání pochopitelně rozrušil samotného Wheelana, který se v telefonátu se CNN svěřil, že pro jeho propuštění nebylo učiněno více. „Zatkli mě za zločin, který se nikdy nestal,“ prohlásil bývalý mariňák držený v trestanecké kolonii v odlehlé části Ruska. Sestra Wheelana ale ve čtvrtek mluvila s prezidentem Bidenem. Rozhovor označila za dobrý, aniž by více přiblížila, co to znamená.

Možný precedent pro vyjednávání

CNN také zjistila, že s propuštěním Buta nesouhlasili vysocí američtí představitelé orgánů činných v trestním řízení. Není divu, jeho dopadení trvalo roky a vynaložilo se na něj spousta prostředků. Rovněž ho považují za jedno z nejnebezpečnějších mužů pro americkou bezpečnost. Analytici se pak podle The New York Times domnívají, že jeho propuštění by mohlo povzbudit Putina k tomu, aby získal nová rukojmí. Ukázalo se totiž, že jeho strategie, kdy nejdřív způsobí bolest, a poté získá ústupky, přináší ovoce.

Ruský novinář specializující se na bezpečnostní služby Andrej Soldatov se obává, že Washington výměnou obchodníka se zbraněmi za basketbalistku, která se dopustila menšího prohřešku, nyní vytvořil precedent, podle něhož se budou budoucí jednání s Kremlem odvíjet. „Během studené války se vždy vyměnil profesionál za profesionála nebo špion za špiona,“ vysvětlil pro The New York Times. Podle něj se Spojené státy musí příliš potýkat s tlakem veřejnosti na vrácení rukojmího, zatímco v Rusku tohle zcela ignorují. „Nyní může Moskva zajmout veřejně známou osobnost v USA, jako například sportovce, aby dosáhla svého při vyjednávání. Veřejné pobouření ve Státech pak její pozici učiní ještě výhodnější,“ dodal.

V souvislosti s válkou na Ukrajině však v Moskvě zazněl jasný podtext: Putin je připravený vyjednávat, za předpokladu, že z toho vytěží víc než protistrana. Západ to tak nebude mít snadné. Deník The New York Times napsal, že podle politické analytičky Tatjany Stanovajové ruský prezident jasně dává najevo, že je možné se s ním domluvit, ale chce část Ukrajiny pro sebe.