Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bývalé aténské letiště připomíná běžencům destinace, kam nemohou

Atény – Areál zrušeného aténského letiště Elliniko, kde je nyní vůbec největší uprchlický tábor v Řecku, v sobě skrývá ironii. Tisíce nouzově ubytovaných lidí zde mohou snít o destinacích, které jsou jim nedostupné. Přestože z letiště už žádné stroje nestartují, v místním muzeu civilního letectví staré informační tabule stále vybízejí k nástupu do letadla mířícího například do Paříže.

14.3.2016 7
SDÍLEJ:

Mladík jménem Hasan Bilal ukazuje paži s řeznou ranou, kterou mu, jak říká, provedli příslušníci radikálního hnutí Taliban. Prý se na severu země, odkud pochází, nechtěl nechat naverbovat, a tak měl být zastrašen.Foto: ČTK/Rémy Vlachos

Mezitím jsou do těsné blízkosti muzea umisťováni běženci, již se nuceně vracejí od řecko-makedonského hraničního přechodu u vesnice Idomeni, který byl před týdnem neprodyšně uzavřen. Všichni se cítí podvedeni. Stále nevědí, proč nemohou dál, a nechápou procedury se zdlouhavými čekacími lhůtami, které je dělí od vytouženého cíle – azylu v Evropě. A málokdo z takzvaných bezpečných zemí se chce vrátit domů – tam podle nich prostě bezpečno není.

„Proč? Proč nás nepouštějí dál? Proč to dřív šlo a teď ne?" šíří se mezi imigranty ozvěnou s rostoucím zoufalstvím. Všichni moc dobře vědí, že přes milion lidí se do západní Evropy loni bezpečně dostal. Mnozí tam už mají příbuzné a chtějí se k nim připojit.

Řevnivost mezi národnostmi

V areálu Elliniko na jihovýchodním předměstí Atén ve stadionech určených k jednorázovému použití během olympijských her v roce 2004 získalo ubytování kolem 4000 lidí zejména z Afghánistánu, ale také z Pákistánu, Íránu nebo Maroka. Ale dostává se i na Syřany, kteří přitom formálně stále mají právo na udělení azylu.

Podobné je to v přístavu Pireus, kde kolem 3000 osob chce odjet do Idomeni; autobusy je tam už ale neodvážejí. Jen do určených táborů. A to uprchlíci, kteří ještě mají relativně čerstvé vzpomínky na obtížné překonání moře, hrdě odmítají.

Určitá řevnivost vládne v uprchlické komunitě mezi národnostmi. Například Pákistánci nechápou, proč na rozdíl od Sýrie je jejich země považována za bezpečnou. Mladík jménem Hasan Bilal ukazuje paži s řeznou ranou, kterou mu, jak říká, provedli příslušníci radikálního hnutí Taliban. Prý se na severu země, odkud pochází, nechtěl nechat naverbovat, a tak měl být zastrašen. Jinde v Pákistánu neměl šanci sehnat práci. Teď sní o Francii. Jeho kamarád ukazuje pravou ruku s uřezanými prsty. Bojovníci Talibanu si tak prý zajistili, že na ně nebude moci střílet.

Špatné podmínky

Uprchlíci v Elliniku ani v Pireu nemají na spaní příliš pohodlí. V poskytnutých budovách je od studené betonové podlahy dělí jen karimatky nebo erární šedivé deky rozdané pracovníky OSN. Dary místních potěší – jeden z uprchlíků se po areálu prochází v luxusních teplácích fotbalového týmu Olympiakos Atény, o kterém ovšem slyší poprvé. Písmu na dresu nerozumí.

Ti, kdo přijeli se stany, jsou ve venkovních prostorách, nejčastěji kvůli dešti pod stříškami nástupišť u přístavních mol. Pokud neokouní kolem, tvoří fronty před ambulancemi – zima a špatné hygienické podmínky mají své důsledky – a před výdejnou základních potřeb a potravin. V drtivé většině jde o rodiny s dětmi, které po zdlouhavém čekání v uprchlických táborech v Turecku na ukončení násilí ve svých zemích už nevydrželi a hledají nový život v Evropě, pokud možno v Německu. Jako zajímavé dobrodružství to vnímají malé děti, které si hrají na honěnou, tlačí kočárky s nemluvňaty a batolaty a skotačí. Také ochotně pózují k fotografování.

Čekání je ovšem dlouhé a ještě hodně dlouho potrvá. Místní dobrovolníci, kteří nechtějí být jmenováni, se svěřují, že koktejl různých mentalit vyvolává napětí, které zejména u mladíků umocňuje tu a tam ještě konzumace drog a alkoholu. V areálu Ellinika před několika dny došlo k hromadné rvačce Marokánců s Afghánci a Íránci: několik osob muselo být ošetřeno v nemocnici. Agresívní jsou údajně hlavně mladí Marokánci, kteří se chovají poměrně nezdvořile k ženám a některé i sexuálně obtěžují. Muži ostatních národností, obzvláště pokud to jsou příbuzní daných žen, pak považují za povinnost hájit čest svých blízkých…

Autor: ČTK

14.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:
Elon Musk pózuje v továrně Tesly v kalifornském Fremontu.
7

Průlom pro zahraniční investory v Číně? Tesla jedná o rozšíření výroby

Fotografie, která se stane symbolem letošních voleb.
DOTYK.CZ
6

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

Nejúspěšnější kandidát ODS Václav Klaus ml.: Zrušil bych 90 procent zákonů

Se ziskem 22 635 preferenčních hlasů vstoupil do velké politiky syn někdejšího prezidenta Václav Klaus mladší. Stejně jako jeho otec, ve věku 48 let.

Jednání Sněmovny podle ANO? Upravené přestávky pro kluby i přednostní práva

K námětům vítěze voleb hnutí ANO na úpravy jednání Sněmovny patří zkrácení přestávek na porady poslaneckých klubů, omezení okruhu řečníků s přednostním právem a prodloužení doby pro schvalování zákonů.

Odvolat šéfa finanční správy Janečka? Pilný: Musím Zaorálkovi přečíst zákon

Ministři hnutí ANO a KDU-ČSL se staví skepticky k návrhu ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) na odvolání šéfa finanční správy Martina Janečka a náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové. Podle nich nebyly naplněny podmínky, které pro odvolání obou vyžaduje služební zákon.

Pohledem Stanislava Šulce: Nová doba, zvykejme si

Byly avizovány zásadní volby. Volební účast tomu však nenapovídala a přes veškerý údiv nakonec ani výsledky, které byly očekávatelné. Snad jen propad KSČM a skutečně nízký volební výsledek ČSSD byly překvapením voleb. Ostatní jede jednak podle průzkumů, zároveň Češi potvrdili trend dnešní doby. Politika založená na ideologii je pasé, vystřídala ji politika marketingová. Berme to jako fakt.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení