Soud se usnesl, že Montt měl podíl na smrti více než 1700 domorodců, viněných z podpory levicových povstaleckých skupin. Montt se dostal k moci pučem v roce 1982 a vydržel v čele Guatemaly 17 měsíců, než byl sám svržen. Masakry se odehrávaly ve třech městech provincie El Quiché na severozápadě země.
Proces trval dva měsíce a svědčilo v něm několik desítek obětí nebo jejich příbuzných. Žaloba trvala na tom, že nejkrutější masakry se odehrály právě v době, kdy Guatemalu vedl Montt. Zavíral prý oči nad tím, že vojáci indiány znásilňovali, mučili a vypalovali jim příbytky.
Monttovi obhájci chtějí dosáhnout zrušení trestu. Tvrdí, že jejich mandant neměl šanci a že bylo předem jasné, že bude odsouzen. Do soudní síně prý přišel se sbaleným kufrem.
Maximálně možný trest v Guatemale je 50 let odnětí svobody. Montt dostal 50 let za genocidu a 30 let za zločiny proti lidskosti. Dopisovatel stanice BBC považuje rozsudek za historický a za zásadní průlom pro ochranu lidských práv v Latinské Americe.
V soudní síni bylo mnoho příbuzných obětí masakrů a když soudkyně vynesla verdikt, propukli v jásot a mayové začali zpívat. Montt propadl panice, když se na něj vrhli fotografové, a žádal soudkyni, aby zjednala klid. Jazmín Barriosová, která předsedala tříčlennému senátu, řekla, že „si byla vědomá, co se děje, avšak nezastavila to, i když mohla".
Montt obvinění popíral a řekl, že o rozkazech k masakrům nevěděl. Spolu s ním byl souzen bývalý generál José Mauricio Rodríguez Sánchez, který patřil v době Monttovy vlády ke špičkám armády. Soud ho viny zprostil.
V Guatemale se hromadně zabíjelo už před Monttem a i po něm. Občanský konflikt trval 36 let a skončil mírovou dohodou až roku 1996. Podle OSN při něm zemřelo či beze stopy zmizelo přes 200.000 lidí, převážně indiánů.
