Další exministři katalánské vlády dostali tresty vězení v trvání od 10 do 12 let. Tresty jsou mírnější tresty, než požadovala prokuratura, protože odsouzení podle verdiktu neusilovali o nezávislost hospodářsky vyspělého regionu na severovýchodě Španělska podněcováním k násilí. Odsouzení se nyní mohou odvolat k ústavnímu soudu a poté k Evropskému soudu pro lidská práva, což jejich advokáti hodlají udělat.

Dvanáct let vězení dostali katalánští exministři Raül Romeva, Jordi Turull a Dolors Bassaová, kteří spolu s Junquerasem byli odsouzeni i za zneužití veřejných fondů na uspořádání referenda. Exministři Joaquim Forn a Josep Rull dostali 10 let a šest měsíců vězení. Aktivisté Jordi Sánchez a Jordi Cuixart, kteří jsou ve vazbě už dva roky, dostali devět let.

Černý den pro demokracii

Bývalá předsedkyně katalánského parlamentu Carme Forcadellová byla odsouzena k 11 letům a šesti měsícům vězení mimo jiné za to, že postoupila k projednání v katalánském parlamentu několik zákonů souvisejících s referendem. "Svobodná parlamentní debata není zločin… Demokracie dnes zažila černý den," komentovala rozsudek Forcadellová, která na verdikt čekala stejně jako osm jejích kolegů ve vazbě.

Tři exministři katalánské vlády Santi Vila, Meritxell Borrásová a Carles Mundó, kteří byli souzeni na svobodě, dostali pokutu a zákaz výkonu veřejných funkcí na rok a osm měsíců. Odsouzeni byli za ignorování soudních verdiktů vynesených před referendem, které už tehdy soud označil za neústavní. Madrid se hlasování snažil zabránit i silou, španělští policisté zabavovali volební materiály a bránili lidem v hlasování.

Devět uvězněných politiků bylo španělskou prokuraturou obžalováno ze vzpoury, za niž hrozí až 25 let vězení, v případě použití zbraní až 30 let. Za tento čin byli odsouzeni vojáci, kteří se v únoru 1981 neúspěšně pokusili o převrat a drželi ve španělském parlamentu poslance jako rukojmí. Katalánské politiky soud uznal vinnými z mírnější formy vzpoury, kterou právní řád popisuje jako "veřejné podněcování k nedodržování zákonů či soudních rozhodnutí". Za ni hrozí nejvýše 15 let vězení.

V Barceloně se dnes už shromáždily stovky demonstrantů s katalánskými vlajkami a transparenty s nápisy "Svobodu pro politické vězně". Na mnoha místech regionu, zejména na nádražích, letištích či v přístavech bylo nasazeno více policistů. Už v noci se shromáždilo několik lidí u věznice Lledoners, kde jsou umístěni odsouzení katalánští politici.

V roce 2017 Katalánsko vyhlásilo nezávislost 

Za barbarství označil verdikt Carles Puigdemont, který byl v době uspořádání referenda katalánským premiérem a který je od října 2017 na útěku před španělskou justicí. Žije v Belgii a španělská justice dál usiluje o soud s ním. "Celkem 100 let vězení. Barbarství. Jsme dnes více než kdy jindy na vaší straně a s vašimi rodinami. Je třeba reagovat jako nikdy předtím. Pro budoucnost našich dětí. Pro demokracii. Pro Evropu. Pro Katalánsko," napsal v reakci na rozsudek na twitteru Puigdemont.

Verdikt zřejmě ovlivní i kampaň před dalšími předčasnými volbami do španělského parlamentu, které se konají 10. listopadu.

Španělský premiér respektuje verdikt nad katalánskými politiky

Španělský premiér Pedro Sánchez dnes v reakci na odsuzující verdikt nejvyššího soudu nad katalánskými politiky uvedl, že ho bude plně respektovat. Zdůraznil, že územní celistvost Španělska je podle ústavy nedělitelná a že katalánská vláda by měla respektovat názory všech Katalánců. Nezávislost si totiž podle různých průzkumů přeje asi jen polovina z nich. Katalánský premiér Quim Torra verdikt soudu kritizoval a řekl, že je nedemokratický.

"Nikdo není nad zákonem, my všichni jsme povinni zákony dodržovat," uvedl Sánchez. Odmítl také tvrzení separatistů, že katalánští politici dostali tresty vězení za názory, ne za činy. Reagoval na dnešní verdikt nejvyššího soudu nad 12 katalánskými politiky, z nichž většina dostala vysoké tresty vězení za uspořádání neústavního referenda o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Sánchez řekl, že rozsudek "absolutně respektuje". V předchozích týdnech někteří spekulovali, že by Sánchez mohl pro katalánské politiky zvažovat milost.

Španělská ústava podle Sáncheze zakotvuje tři zásady. "První je rovnost občanů v dodržování zákonů, druhou je územní rozmanitost a vysoký stupeň samosprávy autonomních regionů a třetí, jako v každé demokratické ústavě, je nedotknutelnost územní celistvosti," prohlásil Sánchez.

Katalánský premiér Quim Torra verdikt španělského soudu odmítl. Na úterý svolal mimořádnou schůzi své regionální vlády a oznámil, že pošle dopis španělskému premiérovi Sánchezovi i králi Felipemu VI.

"(Katalánská) vláda i já odmítáme tento verdikt jako nespravedlivý a nedemokratický… Uspořádat referendum není zločin," uvedl v projevu Torra. Podle ústavního soudu ale španělská ústava neumožňuje autonomním regionům pořádat referenda o otázkách, které se dotýkají všech Španělů.

Torra, jehož separatistická vláda je u moci od loňského května, dnes také řekl, že chce s premiérem Sánchezem a se španělským králem urgentně jednat. Zopakoval také, že bude nadále usilovat o katalánskou republiku. Na rozdíl od předchozí katalánské vlády se ale Torra snažil dosud dojednat referendum se souhlasem Madridu. Nynější premiér Sánchez ale s ním byl vždy ochoten jednat jen o širší autonomii.

"Požadujeme amnestii. Hrozby, vězení a trest nic neřeší. Je to dědictví diktatury, ne rys demokracie," uvedl dnes Torra s odkazem na fašistickou diktaturu Franciska Franka, která skončila v roce 1975.