Dopis s Kasparovovou žádostí podle poslance Ain?rse Latkovskise dostaly všechny poslanecké kluby lotyšského parlamentu. O žádosti také napsalo několik poslanců na Twitteru.
Politika bez omezení
Podle Latkovskise žádá Kasparov o udělení lotyšského občanství za „mimořádné zásluhy", ale současně si chce zachovat občanství ruské.
„Jako lotyšský občan získám možnost věnovat se bez omezení politické činnosti ve jménu demokracie, míru a spravedlnosti jak v Rusku, tak v dalších zemích, kde se porušují lidská práva a pošlapávají demokratické normy," uvedl Kasparov ve své žádosti, z níž cituje server Delfi.
Kasparov také argumentoval tím, že matka jeho syna Vadima je Lotyška, pravidelně navštěvuje Rigu, už v mládí získal v Lotyšsku cenné šachové vítězství a teď je ochoten pomoci lotyšským adeptům šachové hry. Latkovskis tyto důvody nepovažuje za dostatečné, avšak dodal, že parlament by se měl zakrátko žádostí zabývat.
Boj s kremelskými zločinci
Kasparov se podle ruských médií už od června zdržuje v cizině z obavy, aby se nestal další obětí režimu Vladimira Putina. „Pokračuji v boji s kremelskými zločinci na mezinárodní scéně," uvedl podle serveru Newsru.com a dodal, že na trvalou emigraci nepomýšlí.
„Šachový virtuóz" dal vale profesionální kariéře na 64 polích v roce 2005 a vrhl se do politického boje proti ruskému prezidentovi Putinovi. Patří k nejostřejším kritikům režimu, výraznějšího úspěchu však dosud nedosáhl.
Kasparov, vlastním jménem Harry Weinstein, se narodil 13. dubna 1963 v Baku. Jeho otec byl německý Žid a matka Arménka. Krátce po otcově smrti v roce 1975 přijal matčino jméno. Šachy začal hrát v pěti letech a ve dvanácti se stal juniorským mistrem SSSR. V listopadu 1985 porazil Anatolije Karpova a stal se mistrem světa, ve dvaadvaceti letech nejmladším v historii. Se svým hlavním sokem se utkal o titul ještě třikrát a pokaždé postavení světové jedničky uhájil. V listopadu 2000 v Londýně prohrál souboj o mistra světa s Vladimirem Kramnikem.