Kliknutím zvětšítePodzemní vody jsou největším zdrojem pitné vody a jsou na něm závislé více než dvě miliardy lidí. Zásoby se nacházejí se pod povrchem, v pórech mezi částicemi půdy a hornin. V některých oblastech jsou mnohdy i jediným zdrojem zavlažování při pěstování plodin, a tedy důležitou součástí mnoha průmyslových procesů.
Z podzemních vod čerpají jezera, řeky i mokřady. Celkově tvoří asi 20 procent všech sladkovodních zásob na Zemi.
Obnovení trvá stále déle
Ačkoliv je podzemní voda obnovitelný zdroj, v posledních letech trvá stále déle než se obnoví. Mohou za to změny klimatu způsobené zvyšujícími se emisemi skleníkových plynů, které vedou k vlnám sucha a vyšším teplotám.
Stejně pomalu pak podzemní voda reaguje na změny teploty, oproti povrchové vodě. Vědci uvádějí, že dosud se podzemním vodám příliš nevěnovala pozornost. Většina modelů globálního klimatu, systému Země a půdních vrstev podzemní vody totiž nezahrnuje. Přitom jde o zcela zásadní zdroj.
Mezinárodní tým vědců z Cardiffské univerzity kombinoval výsledky globálního modelu podzemních vod s daty hydrologů o podzemních a povrchových vodách. Své výsledky pak zveřejnili v odborném časopise Nature Climate Change, kde varují doslova před "časovanou bombou."
„Náš výzkum ukazuje, že podzemním vodním systémům trvá mnohem déle reagovat na klimatickou změnu, přičemž jen polovina celosvětových zásob je schopná se doplnit během 100 let,“ uvedl pro server Science Alert Mark Cuthbert, který je jedním z autorů.
Dlouhodobé důsledky
"To znamená, že změny v podzemních vodách způsobené změnou klimatu by mohly mít v mnoha částech světa velmi vážné a dlouhodobé důsledky. Jakákoli změna klimatu má totiž dopad na doplňování hladiny podzemních vod, řek a mokřadů, avšak v přírodě se projeví až za velmi dlouhou dobu.
V oblastech citlivějších na změnu klimatu – tropické lesy, které se nacházejí v Amazonii nebo střední Africe – to může trvat pouhých deset let. V suchých oblastech trvá rezervoárům spodních vod velmi dlouho, než na změny nějak zareagují – v extrémních případech jsou to až tisíce let.
„Část podzemních vod, které leží pod Saharou, teprve nyní reagují na klimatickou změnu, jež se odehrála před deseti tisíci lety – kdy tu bylo úplně jiné klima,“ popsal Cuthberg. "Tyto systémy mají paměť, přičemž někde je tato paměť hodně dlouhá,“ uvedl Cuthbert pro agenturu AFP.
Když jsou zásoby podzemních vod z deště dostatečně vysoké, tak napájí jezera a řeky. Když poklesnou, vyschnou také povrchové zásoby. Vědci upozorňují, že pokud se změní jedna část procesu (například bude méně srážek), vše ostatní bude velmi výrazně vyvedeno z rovnováhy.
Pod tlakem
Již dnes jsou přitom hluboké podzemní zdroje pod tlakem, protože lidí na světě stále přibývá a s nimi i nároky například na pěstování plodin a produkci potravin. Podle vědců je nyní zásadní otázka, jak bude změna klimatu nadále na tento systém působit.
"Nechceme, aby se budoucí generace náhle a neočekávaně ocitly před těžkou situací," dodává vědec. Podle něj je na místě okamžitá reakce. Společně se svým týmem nyní apelují na to, aby lidé vodou mnohem méně plýtvali.
„Je důležité, aby se nad těmito vážnými riziky opravdu přemýšlelo do budoucna, zejména při plánování, jak s vodou do budoucna hospodařit,“ uzavírá spoluautor studie.
126
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
