Minutu a půl před tím, než měla včera z nového ruského kosmodromu Vostočnyj slavnostně vzlétnout první raketa, musel být start odložen až na dnešek. Ruský prezident Vladimir Putin, který na místo cestoval 5600 kilometrů z Moskvy, se rozhodl na místě počkat. Lze si ale představit, že přitom významně pozdvihl obočí. „Automatické systémy selhaly," vysvětlil odložení startu rakety Sojuz 2.1a šéf agentury Roskosmos Igor Komarov s tím, že nešlo o lidské selhání. Slavnostní událost už přitom byla odložena několikrát. Původně se počítalo s loňským prosincem a nesplnilo se ani Putinovo přání, aby raketa odstartovala 12. dubna, na 55. výročí letu prvního člověka ve vesmíru Jurije Gagarina.

Stále rostoucí komplex Vostočnyj, který i s infrastrukturou zabírá plochu 700 kilometrů čtverečních, je pro Rusko klíčový. Časem má nahradit vytížený kazašský kosmodrom Bajkonur, za jehož pronájem vesmírná velmoc platí 115 milionů dolarů (2,9 miliardy korun) ročně. Komplex zahrnující třicetitisícové město pro pracovníky a jejich rodiny má být plně funkční za tři roky, do roku 2023 odtud mají startovat pilotované lety.

Korupční skandály

Výstavbu ale už několik let provázejí zdržení a množství korupčních skandálů, které už dříve kritizoval i sám Putin. Ruská prokuratura už loni na podzim oznámila, že při stavbě kosmodromu se rozkradlo na 7,5 miliardy rublů (přes 2,7 miliardy korun). Tehdy byl také zatčen Jurij Chrizman, šéf stavební firmy, jež má ve Vostočném na starosti většinu prací. V úterý pak po schůzce s vicepremiérem Dmitrijem Rogozinem skončil i jeho nástupce Dmitrij Savin, informoval list Kommersant.

Není přitom pravděpodobné, že komplex poblíž čínských hranic v dohledné době Bajkonur zcela nahradí. Rusko zřejmě ze strategických důvodů nebude chtít kazašský komplex přenechat jiné mocnosti a nynější smlouva o pronájmu končí až v roce 2050. Ruský kosmický program navíc v příštích deseti letech zbrzdí třicetiprocentní seškrtání rozpočtu, které minulý měsíc schválil premiér Dmitrij Medveděv. Navzdory problémům ale Moskva zůstává světovým lídrem v pilotovaných letech do vesmíru. Všechny posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) startují momentálně na ruských Sojuzech z Bajkonuru. 
 Jediným dalším místem, odkud v posledních letech vzlétli lidé do vesmíru, je čínský kosmodrom Ťiou-čchüan. Z amerického Mysu Canaveral vzlétli kosmonauti naposledy před pěti lety. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) se soustředí na dlouhodobý plán pilotovaných letů na Mars a spoléhá na to, že do budoucna budou posádky na ISS dopravovat soukromé společnosti typu SpaceX. Prozatím ale NASA zvažuje, že by vedle Bajkonuru mohla využívat i Vostočnyj. Roskosmos tvrdí, že to bude v „blízké budoucnosti". 
 Dosavadní vývoj ale ukazuje, že ohlášené termíny je u nového ruského kosmodromu potřeba brát s velkou rezervou.

KOSMIČTÍ TURISTÉ
Před 15 lety, 28. dubna 2001, vzlétl první vesmírný turista. Američan Dennis Tito zaplatil za pobyt na ISS 20 milionů dolarů.

Od té doby vzlétlo mimo zemskou atmosféru jen šest výletníků. Američan Charles Simony dokonce dvakrát.

O cesty je kvůli nákladnosti malý zájem. Naposledy letěl v roce 2009 kanadský zakladatel Slunečního cirkusu Guy Laliberté.