Titijev šéfuje v čečenském Grozném úřadu pobočku organizace Memorial, což je jedna z nejstarších ruských organizací na ochranu lidských práv. V čele organizace stanul v roce 2009, a to po vraždě novinářky a obhájkyně lidských práv Natalje Estěmirovové.

„Jsme si plně vědomi obtíží, kterým (Titijev) spolu se svými kolegy čelí,“ uvedla Liliane Maury Pasquier, prezidentka Parlamentního shromáždění Rady Evropy. „Tato cena je akt uznání tvrdé práce, kterou on i organizace Memorial dělají. „Je to také zpráva pro všechny ty, kteří pracují v této oblasti a neustále se snaží utvrzovat principy právního státu a lidských práv.“

Zadržen za držení marihuany

Jednašedesátiletý Titijev byl letos v lednu v Čečensku zadržen policií. Ta následně uvedla, že v autě nalezla tašku se 180 gramy marihuany. Bojovník za lidská práva to odmítá a spolu se svými kolegy se domnívá, že mu drogy do auta nastražila sama policie.

Jde prý o snahu vytlačit Memorial z Čečenska. Zemi totiž od roku 2007 vládne Ramzan Kadyrov, který má podporu ruského prezidenta Vladimira Putina. Kadyrovovi se i díky vydatnému přílivu peněz z ruských federálních fondů a násilnému potlačování opozice podařilo situaci v republice stabilizovat a obnovit ekonomický růst.

Titijevovi hrozí až deset let vězení. Jeho zatčení vyvolalo mezi ostatními státy pobouření. Několik států EU i komisař Rady Evropy pro lidská práva zatčení odsoudily. Podle nich jde o falešné obvinění a prostředek, jak jej umlčet.

Čistý výmysl

Mezinárodní nezisková organizace Human Rights Watch nazvala obvinění „čistým výmyslem“ a Amnesty International případ označila za „vážné bezpráví.“ Cena byla udělena den po 12. výročí vraždy Anny Politkovské, reportérky, která odhalovala porušení lidských práv v Čečensku i v Rusku.

Parlamentní shromáždění Rady Evropy uděluje Cenu Václava Havla za lidská práva společně s pražskou Knihovnou Václava Havla a s Nadací Charty 77 od roku 2013. V letošním roce se kromě Titijeva dostali do užšího výběru také kubánská disidentka Rosa María Payáová a bahrajnský opoziční lídr Nabíl Radžáb, který je od roku 2016 ve vězení.

S cenou nesoucí jméno někdejšího českého a československého prezidenta je spojená odměna ve výši 60 tisíc eur (asi 1,56 milionu korun).

První cenu získal v roce 2013 běloruský disident Ales Bjaljacki. V loňském roce cenu rovněž obdržel kritik turecké autoritářské vlády Murat Arslan a o rok dříve ji dostala aktivistka irácké komunity jezídů Nadja Muradová, která se letos stala nositelkou Nobelovy ceny za mír.