Nizozemské dráhy za druhé světové války spolupracovaly s nacisty a transportovaly do koncentračního tábora Westerbork na severovýchodě okupovaného Nizozemska přes 100 tisíc Židů. Německé okupační úřady jim za to platily, přičemž peníze pocházely ze zabaveného židovského majetku. 

"Jde o černou kapitolu v historii naší země a naší společnosti a minulost, kterou nepřehlížíme," uvedl generální ředitel společnosti Roger van Boxtel v prohlášení.

Tento krok oznámily dráhy poté, co se společnost sešla s Nizozemcem Salou Mullerem. Ten byl fyzioterapeutem pro známý holandský fotbalový tým Ajax. Mullerovi rodiče zemřeli v Osvětimi, přičemž do nacistického vyhlazovacího tábora na území dnešního jižního Polska se Mullerovi z Amsterodamu dostali právě přes koncentrační tábor Westerbork.

Společnost se omluvila 

Společnost se sice už v roce 2005 za svůj podíl na holokaustu oficiálně omluvila, odškodnění ale tehdy nenabídla. Muller v reakci na rozhodnutí Nederlandse Spoorwegen uvedl, že je rád, že dráhy konečně uznaly, „že to utrpení neskončilo“.

Podrobné plány na odškodnění budou v rukách odborné komise, která stanoví přesná kritéria, na základě kterých budou moci přeživší a pozůstalí žádat o odškodnění. Zatím není podle serveru jasné, v jaké výši bude odškodné vyplaceno, ani kolika lidí se to může týkat. 

Nacisté obsadili Nizozemsko v květnu 1940 a poté instruovali holandské úřady, aby deportovaly Židy. Podle agentury AFP se do tábora Westerbork dostalo za druhé světové války zhruba 107 tisíc ze 140 tisíc nizozemských Židů. Za přepravu do tranzitního tábora Westerbrok bylo drahám vyplaceno zhruba 2,5 milionu eur. Nacisté je pak dál posílali na východ, kromě Osvětimi také do Sobiboru, ale například i do Bergen-Belsenu nebo Terezína.