„Zbavili jsme se potíží s Kosovem, nemusíme pátrat po válečném zločinci Ratku Mladićovi. Lidé už nás nemají za stát, kde se válčilo,“ tvrdí Boris Vranjković z restaurace v černohorském Žabljaku.

Letošní léto se mu vyplatilo. Stejně jako dalším hoteliérům. Do země na Jadranu přijelo třikrát více turistů než v roce 2005, kdy byla ještě Černá Hora součástí Srbska. „Letos poprvé přijeli i Američané a kupují si v horách pozemky. Přestali z nás mít strach. Vy Češi jste se nás nebáli nikdy,“ usmíval se Vranjković.

Před jeho domem přitom dodnes stojí rozstřílená dopravní značka z válečných 90. let.

Srbové na rozpadu federace ztráceli. Nemají už ani poslední přístup k moři. „Do unie nás jen tak nepřijmou. Srbům zůstala všechna zátěž z dob války a Titova socialismu. Chorvati i Černohorci na tom teď vydělávají,“ postěžoval si bělehradský řidič autobusu Vlado Brenasjević.

Rivalita je vidět všude. Asi nejvíc ale v kempu Valdanos v Černé Hoře. Betonem tu za federace zalila vláda v Srbsku vše, od oblázkových pláží po chodníky pro dovolenkáře. „Bělehrad sem nalil peníze a vyrobil pro lidi úžasné letovisko. Pak ale vláda jen vybírala peníze pro sebe a do Černé Hory se nevrátil ani dinár,“ vyprávěl údržbář kempu.

Nedávno mu někdo překopl elektrický kabel pro pouliční lampy. „Ty už nikdy nikdo neopraví. Peníze od turistů nás nespasí. Za Srbska bylo špatně, ale teď lépe není,“ přemýšlel údržbář.