Nečekané? Poleská státní radiační-ekologická rezervace - oblast, která byla nejvíce zasažena radioaktivním spadem z jaderné elektrárny Černobyl -  je pravděpodobně tím posledním místem na planetě Zemi, kde byste čekali život. Přesto se ani zdaleka nejedná o pusté území.

V sobotu 26. dubna 1986 došlo na čtvrtém reaktorovém bloku Černobylské jaderné elektrárny k nechvalně proslulé havárii, rozsahem následků nejhorší v dějinách jaderné energetiky. O jejím rozsahu svědčí mimo jiné i skutečnost, že Uzavřená zóna Černobylské jaderné elektrárny dodnes zahrnuje 2 600 kilometrů čtverečních na Ukrajině a 2 100 kilometrů čtverečních v Bělorusku.

Vlci, medvědi i ptáci

Již před několika lety proměnila Ukrajina svou část zóny na turistickou atrakci, takže nepřekvapí, že jen v loňském roce navštívilo zdejší „město duchů“ Pripjať na 50 tisíc odvážlivců. Poleská státní radiační-ekologická rezervace však zůstávala pro návštěvníky nedosažitelnou až do loňského prosince.

I díky tomu se rezervace mohla stát „největším evropským úspěchem v navracení divokých zvířat na místo jejich původního výskytu“, když ji nyní obývají nejen vlci či medvědi, ale i přes 231 druhů ptáků, upozornil deník The Guardian.

Zdaleka nejhojnějším zvířetem obývající oblast rezervace je dnes jelen wapiti, turisté však mohou narazit i na masožravce. "Když se budete držet lesních cest, máte padesátiprocentní šanci, že narazíte na vlka. Vyskytují se zde v počtu přibližně sta zvířat, a jelikož je jejich lov zakázán, pomalu se přestávají bát lidí," vysvětlil reportérům britského deníku místní průvodce Valerij Jurko.

Jak se prostředí uzavřené oblasti za léta proměnilo, ví moc dobře i česká průvodkyně v Černobylu Kateřina Vršanovská. „V zóně je hlavně vidět síla přírody a vůle přežít. Je mylné si myslet, že je to kus mrtvé země," řekla Deníku Vršanovská. A proč v tamních lesích žijí ve velkém společenství zvířat, která jsou jinde v červené knize ohrožených druhů? Vysvětlení je podle průvodkyně jednoduché. „Nežije tu jejich jediný hlavní nepřítel, člověk," zdůraznila. 

V samém středu rezervace se nachází přes třicet metrů vysoká pozorovací věž, jež nabízí výhled na blízké i vzdálené okolí. A to je vskutku mrazivé - většinu vesnic uzavřené zóny totiž během uplynulých 33 let zcela pohltila příroda. Neohroženými vládci "světa bez lidí" jsou tak zvířata, která jsou jinde v Evropě na ústupu - orlové, rysové a vlci.

Ekologická past? 

Navzdory radiaci. „Během návštěvy, jejíž délka je omezena na sedm hodin, je člověk vystaven menšímu záření než během transatlantického letu,“ ubezpečil reportéry Jurko. Na rozdíl od turistů však divoká zvířata zůstávají v rezervaci po celý svůj život.

Na otázku, zda a jak je radiace ovlivňuje, dosud neexistuje jednoznačná odpověď. „Stále nemáme dostatek důkazů pro to, abychom si mohli být jisti. Z rezervace by se samozřejmě mohla stát „ekologická past“ – zvířatům se zde daří, ale další generace budou mít zdravotní problémy. Jisté je, že na současné populaci nepozorujeme žádné viditelné známky ozáření,“ konstatoval vedoucí manažer běloruského programu na ochranu přírody Viktar Fenčuk.