Vědci červené čáry zkoumali celých sedm let. Přelomový objev se nacházel v pobřežní jeskyni Blombos v Jihoafrické republice, přibližně 300 kilometrů východně od Kapského Města. Zde se již v minulosti našlo mnoho artefaktů z dob před 70 tisíci až 100 tisíci lety.

Nejstarší kresba v dějinách

"Jde o nejstarší známou kresbu v lidských dějinách," uvedl pro server Guardian Francesco d'Errico, výzkumný pracovník týmu na univerzitě v Bordeaux. „Co to znamená? Nevím. Vím jen, že to, co se nám může jevit jako velmi abstraktní, mohlo něco znamenat pro lidi z tradiční společnosti, která to vytvořila,“ dodal.

Kámen, na kterém je kresba vyobrazena, je dlouhý jen několik centimetrů a červené čáry na něm vyobrazené jsou podle vědců výsledkem lidské činnosti. Zároveň se domnívají, že byly součástí větší kresby vytvořené „pastelkou“ z červeného jílu.

Zatímco některé čáry byly provedeny jedním tahem, jiné byly vytvořeny tažením tam a zpět. „K dosažení takových úzkých linií musí být „pastelka“ tvrdá a špičatá, přičemž šířka špičky se pohybuje mezi jedním až třemi milimetry,“ tvrdí vědci v časopise Nature.

Úlomek kamene byl nalezen náhodou v roce 2011, kdy vědci v jeskyni prováděli archeologický průzkum, při němž objevili několik tisíc let starých artefaktů. Kamínek pak zkoumali sedm let.

Úlomek podle vědců pochází z kamene používaného na drcení barevné horniny na prášek. Linie obrazce končí přesně na okraji úlomku, proto vědci věří, že čáry byly původně součástí většího celku.

"Je to jasně viditené," řekl Christopher Henshilwood, vedoucí výzkumného týmu z norské univerzity v Bergenu. "Můžete vidět, že jde o červené čáry na hladkém povrchu. I když je to malé, je to docela působivé.“

Dosud nejstarší kresby o 40 tisíc let mladší

Nutno dodat, že dosud byly nejstaršími kresbami o něco působivější a rozsáhlejší díla, která pokrývají jeskynní stěny v El Castillo ve Španělsku a Maros v Indonésii. Ty byly datovány do doby před 40 tisíci lety. The Guardian poznamenává, že úlomek z jihoafrické jeskyně neoplývá půvabem jako obraz od Da Vinciho ani teplem Rubensova díla, ale jeho důležitost je srovnatelná.

„Jsem přesvědčen, že (čáry) nejsou pouhými náhodnými značkami. Myslím, že je to rozhodně symbol a je tam nějaký vzkaz,“ tvrdí Henshilwood.

„Věděli jsme o mnoha věcech, které Homo sapiens uměl, ale nevěděli jsme, že tehdy uměli kreslit,“ dodává Henshilwood.

Jeskyně Blombos byla během zimy i léta vítaným útočištěm pro předchůdce dnešních lidí. Dnes je sice jeskyně od moře kousek, ale podle vědců se v době kresby nacházela ve vnitrozemí, ve vzdálenosti sto kilometrů od moře.

"Při práci v jeskyni cítíte velmi silné spojení. Je to jako stroj času," dodává. "Můžete tu stát a pozorovat něco, co lidé vytvořili před 75 nebo 90 tisíci lety a co se během let skoro nezměnilo. Vedle toho leží pozůstatky kostí z masa, které lidé jedli, ohně, který kdysi rozdělali. Je to až zvláštní. Nemůžete uvěřit, že něco trvá tak dlouho," uzavřel Henshilwood.