Vyplývá to z výroční zprávy o drogové problematice, kterou dnes v Lisabonu zveřejnilo vedení Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Podle dokumentu experti v Evropě loni zaznamenali také rekordní počet nových omamných látek. Bylo jich celkem 41.

Konopí je nejrozšířenější nelegální drogou v Evropě. Podle odhadů užilo marihuanu aspoň jednou v životě kolem 78 milionů Evropanů od 15 do 64 let. V posledním roce si ji dalo asi 22,5 milionů obyvatel Evropy, což je téměř sedm procent. V posledním měsíci to bylo 12 milionů lidí, tedy skoro čtyři procenta.

Ve věku od 15 do 24 let marihuanu aspoň jednou zkusilo 19 milionů Evropanů, což je 30 procent. V posledním roce to bylo 9,5 milionu mladých lidí v Evropě, tedy přes 15 procent. Mladí Češi jsou tak vysoko nad evropským průměrem. Podle výroční zprávy marihuanu aspoň jednou v životě vyzkoušelo skoro 54 procent z nich. Na druhém místě pomyslného žebříčku skončili Francouzi. Jich zkusilo drogu 42 procent. Třetí jsou Španělé, z nichž mělo zkušenost s konopím 39 procent.

V posledních měsících si pak marihuanu dali tři z deseti mladých Čechů a Češek. Evropský průměr byl přitom 15 procent. Podle autorů zprávy podíl těch, kteří drogu zkusili, mezi studenty v Česku, Řecku, Lotyšsku, Litvě, Rumunsku a ve Slovinsku roste. V jiných zemích studie naznačují naopak pokles užívání.

Pěstování podomácku

V Evropě je podle zprávy rozšířená nejen konzumace konopí, ale i jeho pěstování podomácku. Objevuje se ve všech sledovaných zemích. V Česku přibývá i organizovaných velkých pěstíren. Zpráva uvádí, že policie v Evropě zajistila předloni asi 99 tun rostlinného konopí a asi 594 tun pryskyřice. Za posledních pět let se počet záchytů zdvojnásobil, roste i zadržené množství.

Podle zprávy se sice drogy v Evropě užívají ve velké míře, ta se ale dál nezvyšuje. Na evropský trh se přitom dostávají stále nové látky. Loni jich evropský systém včasného varování ohlásil rekordních 41. Je to o 17 víc než v roce 2009. Od roku 1997 se tak podařilo zachytit kolem 150 nových drog. Letos k nim podle EMCDDA přibylo dalších 39. Výrobci a prodejci se snaží protidrogová opatření v jednotlivých zemích obcházet a dodávat na trh látky, které nepodléhají kontrole a nepatří na seznamy zakázaných.

Obchod kvete hlavně na internetu. Letošní studie zaznamenala 314 internetových obchodů s „legálním opojením“, které zboží odesílají do států EU. Zjistit zemi původu takových obchodů, kterých přibývá, není podle zprávy jednoduché. Údaje ale nejčastěji ukazují na Británii. Zhruba dvě desítky obchodů fungovaly i v Česku, loni jich přitom byla čtvrtina.

Evropa se nyní snaží svou protidrogovou politiku přezkoumat. Strategie a plány jednotlivých zemí se zaměřují zatím hlavně na nelegální drogy. V jednotlivých státech se pak liší i výdaje. Pohybují se od 0,04 do 0,48 procenta HDP. Rozdílný je také podíl prostředků na prosazování práva a na léčbu a prevenci. Česko je zemí, která dává výrazně více na zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku, než na snižování poptávky a následků užívání drog. Do zajištění pořádku putuje 92 procent vyčleněných peněz a zbytek jde právě na snižování poptávky. Podle zprávy tři čtvrtiny zemí ohlásily, že kvůli úsporám v krizi musely výdaje seškrtat. Dopadlo to hlavně na výzkum, prevenci či služby.