Stropnický před zahájením jednání ministrů obrany aliance připomněl, že Praha již v reakci na ruskou hrozbu prodloužila podzimní misi českých stíhačů s letouny Gripen na Islandu ze tří na devět týdnů. "Máme i jiné kapacity. Protivzdušnou obranu jsme schopni poskytnout v jisté míře baltským státům na požádání," řekl Stropnický.
Podle ministrova mluvčího Jana Pejška je armáda schopna poskytnout svým partnerům protiletadlové komplety švédské výroby RBS-70. Zařízení je určeno k ničení vrtulníků ve visu, střel s plochou dráhou letu, lehce obrněných pozemních cílů, nízkoletících cílů, uvádí stránky jedné z českých protiletadlových jednotek.

Pejšek uvedl, že v současné době také na baltských střelnicích v Polsku cvičí čeští protiletadloví střelci se zařízeními KUB, kterými střílí na upravené letecké rakety. Podle armády by ale tyto samohybné raketové komplexy neměly v případě potřeby do Pobaltí mířit.

Česko již dříve v tomto roce nabídlo čtyři švédské stíhačky Gripen a až 300 vojáků pro posílení obrany členských států NATO. Jednotky mohou být v případě potřeby v Pobaltí nebo Polsku nasazeny do týdne.

S ochranou vzdušného prostoru nad Pobaltím mají již Češi četné zkušenosti. V minulosti již dvakrát chránili nebe nad Litvou, Estonskem a Lotyšskem vojenští stíhači s nadzvukovými gripeny.