Eurostat, který obvykle nabízí především statistiky mapující vývoj hospodářské či demografické situace, nyní publikoval materiál "Kvalita života v Evropě - fakta a názory". Kombinuje v něm objektivní data se subjektivním hodnocením dotazovaných z jednotlivých zemí EU a také z Islandu, Norska a Švýcarska.

"Cílem je osvětlit, co ovlivňuje kvalitu našeho života, od úrovně vzdělání, přes aktivity a zdravotní stav rodiny po finanční situaci," řekl o průzkumu, který využívá data z roku 2013, šéf evropských statistiků Walter Radermacher.

S průměrnou hodnotou 7,8 na škále od nuly do 10 bodů byla oblast osobních vztahů nejlépe celoevropsky hodnoceným aspektem vlastní životní situace dotazovaných. Češi byli v této věci dokonce ještě optimističtější a osobní vztahy "oznámkovali" hodnotou 8,1 bodu.

Spokojenost se vztahy přitom byla nejvýše hodnocena ve většině zemí EU. Výjimkou byly Belgie a Finsko, kde lidé více ocenili kvalitu svého bydlení, Bulharsko, kde bylo více ceněno bydlení, zaměstnání a doba dojezdu do zaměstnání a Švédsko, jehož občané výše hodnotili svou spokojenost se zelení a rekreačními možnostmi.

Spokojenost s finanční situací

Nejméně byli lidé v EU spokojeni se svou finanční situací, celoevropská průměrná hodnota na stupnici od nejhorší nuly do nejlepších 10 bodů je šest bodů. Jako nejhorší byl tento aspekt života vnímán všude s výjimkou Švédska, kde lidé hůře ohodnotili nedostatek svého volného času.

Úplně nejhůř svou finanční situaci přitom nevnímají krizí stíhaní Řekové (4,3 bodu), ale Bulhaři. Ti svou nespokojenost vyjádřili na desetibodové škále velmi nízkou hodnotou 3,7. Češi jsou ve vnímání své finanční situace přesně na celoevropském šestibodovém průměru.