S Deníkem na konci světa

Šest zemí za 11 dní. Zahraniční reportér Deníku Luboš Palata vyrazil s českou delegací na dosud největší a nejvzdálenější misi české diplomacie. Jak se žije v zemích, jako je Indie, Austrálie, Filipíny či Japonsko?

  • Sérii reportáží najdete postupně na Deník.cz od pondělí 26. února ZDE

Sydney je město nekonečných předměstí, která ukazují, kolika lidem se tu v minulých sto letech podařilo si naplnit „australský sen“. Tedy vlastní dům se zahradou, u kterého parkuje auto. Když se něco takového poštěstí více než čtyřem milionům lidí, vznikne z toho obrovský řetězec ulic kolem rozeklaného kopcovitého a skalnatého sydneyského zálivu.

Zálivu, který společně se zdejší přírodou, oceánem a plážemi dělá ze Sydney jedno z nejkrásnějších velkoměst světa.

Jak vidí Luboš Palata nelegální migraci v Austrálii: 

Sydney
Austrálie tvrdě deportuje nelegální migranty mimo kontinent. Přesto se mění

Na konci jednoho z nich, na okraji přírodní rezervace, stojí od sedmdesátých let, shodou okolností vedle Rakouského domu, veliká stavba české sokolovny, srdce australského krajanského života. A dalo by se říci krajanů v Austrálii vůbec. První návštěva českého ministra zahraničí po dvaceti letech, Jana Lipavského, se stala příležitostí pro velkolepou oslavu zdejší české komunity.

Včetně klasického chleba se solí, vyvěšené vlajky a české trikolory ve vlasech některých žen a dívek.

Českých krajanů žije v Austrálii podle odhadů na třicet tisíc, Slováky nepočítaje. To z nich dělá pátou největší českou zahraniční komunitu na světě vůbec. Jsou mezi nimi vědci, experti, podnikatelé, ale i jeden úspěšný vinař, jímž založená firma v Tasmánii pěstuje a vyrábí výborné víno Pepík, které servírují i mnohé špičkové australské restaurace.

Olympionička z Mexika u protinožců

„Když jsme sem v roce 1969 přišli, moc toho tady nebylo, spousta věcí se tu nedala koupit, mnoho věcí neexistovalo. Bylo to takové jednoduché,“ říká Iva Austera. Je to československá olympionička z her v Mexiku, kde ještě pod dívčím jménem Iva Vávrová skončila na pátém místě v kanoistice. „Tehdy o mě psali jako o zklamání,“ usmívá se.

Do Austrálie přišla, podobně jako mnoho jiných Čechoslováků, ve vlně po srpnové okupaci v roce 1968. „Zažádali jsme si o USA, Kanadu a Austrálii a odsud to přišlo nejdříve,“ říká.

Austrálie byla tehdy podle jejích slov vůči evropským přistěhovalcům otevřená a vstřícná. A to přesto, že třeba museli, jako ona, chodit do hodin angličtiny a doplňovat si kvalifikaci. „Ale dostali jsme bydlení a podporu do začátku, bylo to fajn a byli k nám milí,“ vzpomíná dnešní elegantní osmdesátnice.

Přečtěte si také reportáž Luboše Palaty z Indie:

Staré Dillí je centrální historická část indického města Dillí. Dvacetimilionová metropole je chaotická, přelidněná a ne úplně čistá.
Indie, nejlidnatější země planety, se chce stát hlavní světovou velmocí

S občanstvím to tak jednoduché nebylo. Takže když Austera začala v Austrálii po čase znovu závodit a kvalifikovala se i na olympiádu do Mnichova, nakonec tam neodletěla. „Neměla jsem občanství, takže smůla,“ dodává.

Dostudovala, stala se z ní učitelka tělocviku, s manželem se jim v Sydney naplnil zmíněný australský sen, začala občas jezdit i do Česka, dokonce na základě mezivládních dohod dostává malou část důchodu z Česka. „Je to pár stovek australských dolarů, chodí mi to jednou za tři měsíce, ale je to milé,“ usmívá se. Stála také například u toho, když si Češi v sedmdesátých letech postavili zdejší sokolovnu.

Z vývoje v Austrálii není jako mnoho krajanů starší generace nadšených. „Stěhuje se sem příliš mnoho Asiatů, hlavně Číňanů. Mají spoustu peněz, přeplácí Australana a skupují to tu,“ upozorňuje.

I ve svých osmdesáti letech by se Austera po čase zase ráda podívala do Česka. „Jezdila jsem tam za kamarádkou, ale po covidu se to nepodařilo obnovit, tak nevím. Manžel už létat nemůže, ale já bych do Česka pořád chtěla, tak uvidíme,“ dodává vitální elegantní dáma z vesela.

Mladá česká Austrálie

Mezi více než stovkou českých krajanů, kteří se v sokolovně kvůli ministrovi Lipavskému shromáždili, je Austera trochu výjimkou. Drtivá většina Čechů tu je o jednu, dvě, ale i tři generace mladší. Budova sice pořád hostí i sokolská cvičení, ale lidé tam provozují i mnoho jiných sportů.

Funguje též jako základna pro filmový festival, koncerty a další akce a je v ní také už vyhlášená česká hospoda s několika druhy z Česka dováženého piva. Na mnoha různých místech ukazuje cenné připomínky spolkového života zdejšího Sokola od čtyřicátých a padesátých let, kdy komunisty zakázaný spolek přežíval i tady v Austrálii jako exilová organizace.

Na ministra Lipavského se sice přijelo podívat i několik starších krajanů, ale jinak to je vedle druhé generace především ta část českých přistěhovalců, kteří do Austrálie přišli v devadesátých a nultých letech. „Sokol chvilku upadal, ale pak to převzali zdejší mladí. A myslím, že to vedou dobře,“ povídá jedna krajanka ve středních letech.

Reportáž Luboše Palaty z Indonésie najdete zde: 

Indonéské hlavní město Jakarta. V budoucnu ho vystřídá nová metropole, která roste na ostrově Borneo
Indonésie v srpnu otevře nové hlavní město. Uprostřed pralesů na Borneu

V Sydney, ale například i v Canbeře, fungují také české školy, kde udržují i u nejmladší generace krajanů tradice češtiny. Také díky podpoře z Česka. „Chtěli bychom za tuto podporu, za dotace na Sokolovnu a pomoci vůbec moc poděkovat,“ říká ministrovi Lipavskému Petr Balcárek, předseda Sokola, který se objektu v čele mladé generace přistěhovalců ujal.

Příběhy lidí této nejmladší generace si jsou dost podobné. „Přijel jsem nejdříve na studentské vízum, pak jsem přijel podnikat, potom se zase vrátil do Česka a nakonec jsem tu přece jen skončil. V mém oboru tu prostě byla dobrá práce,“ popisuje typický stavař Pavel.

Zdroj: Deník/Luboš Palata

Podobně jako mnoho jiných z nejmladších přistěhovalců si v Austrálii našel životní partnerku. Jako hlavní důvod, proč tady žije, neuvádí peníze, byť platy jsou v Austrálii odhadem nejméně na dvojnásobku českých. „Tady v Sydney je hlavně příroda, životní styl. Když nějak rozumně bydlíte, jsem za půl hodiny v horách, nebo na pláži moře. A je tedy pořád teplo,“ dodává.

Ale úplně jasno o zbytku života nemá. „Do Česka jezdím jednou za rok, nebo dva. Mám tam pořád rodinu. Takže uvidíme, až děti odrostou,“ dodává. Protože v Austrálii není problém s dvojím občanstvím, vlastní české i australské. Na výběr Pavel stále má.

Neexistence korespondenční volby je ostuda, řekl krajanům Lipavský

Živý krajanský život českých Australanů oceňuje ve své krátkém projevu v sokolovně i ministr Lipavský. Připomíná korespondenční volbu, kterou chce česká vláda zavést a která je při rozloze Austrálie pro krajany důležitá. „Je skandální, že Česko stále nezvládlo tuto možnost pro svoje občany zařídit,“ prohlašuje. Slibuje, že udělá ve vládě vše proto, aby tento návrh prošel.

Oznamuje také záměr novely o možnosti dávat občanství krajanům, kteří se narodili dříve než před rokem 1969. Současný stav označuje za relikt minulého režimu, „kdy komunisté rozdělili společnost na občany a neobčany a omezili možnost nabytí občanství potomkům českých rodičů narozeným v zahraničí“.

Jak to vypadá v Sydney a Canbeře? Prohlédněte si fotografie: 

Připomíná také nové mobilní aplikace E-Matriku a E-Dokladovku, které i krajanům ušetří mnoho času a zjednoduší styk s vlastí. „Češi žijící v Austrálii jsou z mého pohledu největší hodnotou česko-australských vztahů. Vy a vaše rodiny jste tím skutečným poutem mezi našimi dvěma zeměmi,“ uvádí Lipavský.

Vztahy s Austrálií a dalšími demokraciemi v Indopacifiku jsou právě nyní, kdy je kvůli hrozbám z Ruska a částečně i z Číny potřeba spolupráce demokracií po celém světě, velmi důležité. To si uvědomují i australští představitelé, kteří se začali pravidelně zúčastňovat zasedání NATO. Australská pomoc Ukrajině v boji s Ruskem dosáhla téměř miliardy australských dolarů, tedy asi patnácti miliard korun.

Izrael jako turistická země zmizel z mapy. Bez ukončení války v Gaze se na ni nevrátí:

Jeruzalém během války s radikály z hnutí Hamás, leden 2024
Válka v Gaze je drahá i pro Izrael. Odehnala turisty, chybí pracovní síly

Ministr v sokolovně odpovídá i na otázky krajanů, kteří se zajímali třeba o to, jak Česko pomáhá Ukrajině, proč stále držíme Visegrádskou čtyřku se zeměmi, které tazatel označuje za podivné – tedy současným Maďarskem a Slovenskem.

Na závěr krajanům Lipavský oznamuje, že do Austrálie už brzy zamíří ministryně obrany Jana Černochová. Jedním z hlavních důvodů cesty je podle Lipavského zájem o velmi kvalitní obrněnce, které země vyrábí a jež by mohly doplnit výzbroj české armády.

Zdroj: Deník/Luboš Palata

S Deníkem na konci světa

Šest zemí za 11 dní. Zahraniční reportér Deníku Luboš Palata vyrazil s českou delegací na dosud největší a nejvzdálenější misi české diplomacie. Jak se žije v zemích, jako je Indie, Austrálie, Filipíny či Japonsko?

  • Sérii reportáží najdete postupně na Deník.cz od pondělí 26. února ZDE