Budeme raději pomáhat včas na místě než potom řešit velké problémy s nelegální migrací u sebe doma. To je logika, kterou se řídí současná česká vláda, a to je také důvod, proč je dnes už víc než stomilionová Etiopie jedním z hlavních příjemců české rozvojové pomoci. Nehledě na to, že se tento stát, uznávaný desítky let zbytkem kontinentu za jakéhosi vůdce Afriky, stává i důležitým ekonomickým a obchodním partnerem, kde má Česká republika šanci navazovat na tradice vztahů jdoucí ještě do dob první republiky.

Směrem na západ

„Etiopie je pro nás na prvním místě mezi zeměmi subsaharské Afriky, je státem, kde máme jako Česko dobré jméno a kde máme na co navazovat,“ uvedl při návštěvě Addis Abeby po jednání s nejvyššími etiopskými představiteli ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ten se také sešel s desítkami Etiopanů, kteří v minulosti studovali v Československu, dodnes hovoří česky a mnozí z nich jsou dnes úspěšnými podnikateli a úředníky.

Spolu s Petříčkem přijelo do Etiopie i několik desítek českých podnikatelů, aby dohodli spolupráci s bouřlivě se rozvíjející zemí, která se může pochlubit jedním z nejrychlejších růstů ekonomiky v Africe a která se po letech sovětské a čínské investiční dominance začala výrazně otevírat směrem na Západ. Symbolem toho, že po letech konfliktních vztahů se sousedy, především s Eritreou, se Etiopie chce soustředit na ekonomickou obnovu, je i letošní Nobelova cena míru pro etiopského premiéra Abiyho Ahmeda. „Je to něco, na co jsou Etiopané skutečně hrdí,“ říká český velvyslanec v Etiopii Pavel Mikeš.

V zemi, která je pro Česko z hlediska rozvojové pomoci nejdůležitější zemí Afriky, probíhá více než desítka rozvojových projektů, které čerpají prostředky z rozvojové pomoci určené pro tuto zemi. Její výše dosahuje přibližně sto milionů korun ročně a je po Afghánistánu a Jordánsku celosvětově třetí největší. České organizace včetně vědců z českých univerzit tu pomáhají s mnoha zásadními problémy země, od zavádění udržitelného zemědělství přes zajišťování pitné vody, zlepšování vzdělání až po zalesňování a vyhledávání nerostných zásob.

Dát Etiopanům šanci

„Na jedné straně se tady o nás v Etiopii ví, současně je ale také třeba dodat, že jiné, především západoevropské země tu poskytují rozvojovou pomoc ve zcela jiných objemech. Například takové velikostí s námi srovnatelné Dánsko podepsalo dohodu o pomoci ve výši asi miliardy dánských korun, tedy tři a půl miliardy českých korun, pro příští čtyři roky,“ popsal Deníku jeden z českých podnikatelů působících v Etiopii.

V Etiopii, jejíž hlavní město Addis Abeba, považované za jakýsi New York Afriky, je bouřlivě se rozvíjející, často překvapivě moderní metropolí, se přes viditelný ekonomický pokrok koncentrují všechny problémy afrického kontinentu. „Při současném populačním boomu je třeba, aby vyspělý západní svět pomohl Etiopii stabilizovat, než se povede najít řešení, jak takové množství lidí uživit a dát jim slušnou ekonomickou perspektivu,“ vysvětluje logiku nejen české rozvojové pomoci Kryštof Verner z Univerzita Karlova, který už několik roků vede program geologického mapování Etiopie.

V Etiopii, která na rozdíl od mnoha jiných zemí Afriky není zatím zásadním zdrojem migrace do Evropy, se to, i s v celkovém objemu nevelkým přispěním české rozvojové pomoci, zatím daří.