"Já jsem kvóty odmítl, nepokládám kvóty za skutečné řešení migrační krize. Shodli jsme se ale na tom, že je potřeba posílit ochranu vnější schengenské hranice a že musí být co nejdříve zřízena přijímací centra pro uprchlíky na vnější schengenské hranici, na jejichž provozu by se měla podílet také Organizace spojených národů," řekl Sobotka.
Řešení migrační krize podle Sobotky vyžaduje společný postup EU. "Důraz na ochranu vnější schengenské hranice, na regulaci migračních toků, které směřují do Evropy, mohou být základem budoucí shody na úrovni Evropské unie," uvedl předseda české vlády.
Český odpor
Sobotka nenaznačil další postup ČR v případě, že EU se přes odpor Česka a dalších zemí visegrádské skupiny rozhodne povinné kvóty zavést. Evropská komise bude po Česku podle dostupných informací chtít, aby povinně přijalo dalších téměř 3000 uprchlíků, a to pouze pár měsíců poté, co se Praha rozhodla dobrovolně se postarat o asi 1500 běženců. Navrhované navýšení počtu uprchlíků pro rozmístění v členských státech EU je reakcí na zvýšený nápor migrantů v letních měsících.
"Myslíme si v České republice, že kvóty nejsou dobrý nápad, nemusí být rozhodně součástí evropského řešení tak, aby fungovalo. V diskusi se budeme snažit přesvědčit naše partnery v EU, aby se nezaváděly povinné, trvalé mechanismy relokace uprchlíků. Chceme pomáhat na dobrovolné bázi," řekl Sobotka.
Stejný názor ohledně povinných kvót jako Česko má také Slovensko. "Všem, kteří skutečně potřebují pomoc, je třeba pomoci. Musíme od těchto lidí odlišit ty, kteří přicházejí do Evropy z čistě ekonomických důvodů," řekl novinářům slovenský premiér Robert Fico. Povinné kvóty na rozmístění uprchlíků v členských státech EU označil za iracionální. Fico řekl, že Slovensko, Česká republika a Maďarsko jsou země, kde uprchlíci nechtějí zůstat. Podle něj v zmiňovaných navrhovaných zónách pro uprchlíky by se mělo rozhodovat o tom, kdo splňuje podmínky na poskytnutí ochrany v EU.
Naopak Rakousko, které se potýká se zaplněnými ubytovacími kapacitami ve svých uprchlických táborech a které o víkendu umožnilo běžencům pobývající v Maďarsku vstup na své území a tranzit do Německa, by závazné přerozdělení uprchlíků uvítalo.
"Je rozdíl mezi ekonomickým uprchlíkem a válečným uprchlíkem. Lidé, kteří prchají před válkou, musejí mít možnost spolehnout se na to, že budou chráněni. Přijetí válečných uprchlíků si vyžaduje povinný a závazný systém, kterému já říkám povinné kvóty," řekl Faymann po téměř dvě hodiny trvající schůzce se svými kolegy z ČR a Slovenska.
Podle Faymanna bez stanovení jasných pravidel, jak bude naloženo s běženci, kteří prchají před válkou, nebude fungovat ani ochrana vnějších hranic schengenského prostoru.
Evropské počty
Česká republika by podle představ Evropské komise měla ulehčit třem zemím unie, na které nejtíživěji dopadá současná migrační vlna, převzetím celkem 4300 uprchlíků. Podrobnosti návrhu, který má ve středu zveřejnit v Evropském parlamentu šéf komise Jean-Claude Juncker, dnes přinesly světové agentury. Plán počítá s mimořádným přerozdělením celkem 120.000 uprchlíků z Itálie, Řecka a nově také Maďarska, které by doplnilo už na jaře navržené převzetí až 40.000 osob z Itálie a Řecka. Povinný systém kvót jednoznačně odmítají země ze středu a východu unie, včetně Česka. Tuto pozici dnes po setkání s kolegy ze Slovenska a Rakouska v Bratislavě znovu potvrdil i premiér Bohuslav Sobotka. Berlín a Paříž kvóty naopak prosazují. Původní český podíl měl podle v květnu navrženého kvótového systému činit 1328 běženců. Z nynějších 120.000 by podle agentur na ČR podle zřejmě aktualizovaného klíče připadalo dalších 2978 osob. Květnový plán na přerozdělení 40.000 lidí země osmadvacítky odmítly, podle komise je ale stále na stole. O věci země rozhodují kvalifikovanou většinou. Snaha dosáhnout dohody na rozdělení stejného počtu osob dobrovolně ale vyšla naprázdno poté, co se diplomaté v součtu dostali jen ke 32.000 místům. Praha se tehdy uvolila v dalších dvou letech přijmout 1500 uprchlíků.
Plán Evropské komise pro přerozdělení 120 tisíc uprchlíků:
| Země | Počet uprchlíků |
| Belgie | 4564 |
| Bulharsko | 1600 |
| Česko | 2978 |
| Estonsko | 373 |
| Finsko | 2398 |
| Francie | 24.031 |
| Chorvatsko | 1064 |
| Kypr | 274 |
| Litva | 780 |
| Lotyšsko | 526 |
| Lucembursko | 440 |
| Malta | 133 |
| Německo | 31.443 |
| Nizozemsko | 7214 |
| Polsko | 9287 |
| Portugalsko | 3074 |
| Rakousko | 3640 |
| Rumunsko | 4646 |
| Slovensko | 1502 |
| Slovinsko | 631 |
| Španělsko | 14.931 |
| Švédsko | 4469 |
Zdroj: de Volkskrant