Není proto divu, že když organizátoři 21. ročníku Česko-německého diskusního fóra vybírali místo, kde by se měla konference v jubilejní rok v Německu konat, padla volba právě na toto největší město Saska.

Byla to také příležitost porovnat, kam se za těch třicet let od roku 1989 dostaly bývalé východní Německo a dnešní Česká republika. A samozřejmě také to, kam se za těch třicet let posunuly česko-německé vztahy. Tón konference udal bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

„Měli bychom se pomodlit za to, že nenávist, které mezi Čechy a Němci bylo v roce 1989 ještě mnoho, je pryč,“ řekl Schwarzenberg. Za hlavní pilíř dalšího svobodného vývoje našich zemí označil dodržování demokratických pravidel. „Nediskutujme tolik o hodnotách, ale držme se pravidel. Vezměme si v tom příklad třeba z fotbalistů,“ uvedl za velkého potlesku mnoha desítek českých i německých účastníků Schwarzenberg.

Ke střetu pohledů nejen na minulost, ale i na současnost Česka i Německa docházelo ve všech částech konference. Analytik Oliver Kloss z Lipské univerzity konstatoval, že spokojena s vývojem po roce 1989 není ani velká část východních Němců. „V Německu stále přetrvává rozdělení na východ a západ,“ uvedl.

Změny klimatu

Europoslanec Alexander Vondra prohlásil, že jedním ze základů demokracie je kapitalismus, který je v současnosti ohrožován některými radikálními požadavky na boj proti globálnímu oteplování. To zcela odmítla dokumentaristka Apolena Rychlíková, která připomněla, že polistopadová podoba kapitalismu vytvořila v Česku i obrovské majetkové nerovnosti a sociální situaci, kdy se 40 procent Čechů pokládá za strádající či ohrožené.

Téma boje proti klimatickým změnám se prolínalo velkou částí dalších diskusí. Největšího potlesku se dostalo české aktivistce Lucii Smolkové, která uvedla, že při snaze řešit změny klimatu je lidem třeba problém vysvětlovat, hledat řešení a nevyvolávat v nich strach.