Zástupce členských zemí dnes o vývoji vyhroceného diplomatického sporu Prahy a Moskvy informoval nový český ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Spojenci rovněž vyjádřili Česku účast v souvislosti s následky výbuchu, při němž v roce 2014 zemřeli dva lidé.

"Spojenci vyjadřují vážné znepokojení nad destabilizační činností, kterou Rusko nadále podniká v euroatlantickém prostoru včetně území aliance, a v plné solidaritě stojí za Českou republikou," uvedla v dnešním společném prohlášení Severoatlantická rada.

Šéf diplomacie EU Josep Borrell
Unie odsuzuje narušení české svrchovanosti, řekl šéf diplomacie Borrell

Česko kvůli výbuchu vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády, Rusko reagovalo vypovězením 20 Čechů z velvyslanectví v Moskvě. Kulhánek dal ve středu Rusku ultimátum, aby své kroky dnes vzalo zpět, jinak český ministr rozhodne o dalším snížení počtu pracovníků ruské ambasády v Praze tak, aby odpovídal stavu na českém velvyslanectví v Moskvě.

USA: Rusko by mělo zaplatit za útok ve Vrběticích

Rusko by mělo zaplatit za útok na muniční sklad ve Vrběticích z roku 2014, za nímž podle zjištění českých tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka (GRU). Podle serveru EUobserver to prohlásil mluvčí amerického ministerstva zahraničí. O eskalující diplomatické roztržce informují zahraniční tiskové agentury i americký či francouzský tisk. Magazín Foreign Policy navrhuje, aby se česká vláda řídila několik let starým příkladem Británie a kromě vyloučení diplomatů přistoupila i ke "kreativnějším" formám protiopatření.

"Spojené státy a naši partneři musí bránit svoje národní zájmy a nechat Rusko zaplatit za činy jeho vlády, které překračují hranice respektované zodpovědnými zeměmi," řekl podle EUobserver nejmenovaný mluvčí americké diplomacie. Útok označil za znepokojivý a poznamenal, že spojenci musí vyslat "jasnou zprávu, že nebezpečné počínání Ruska vyvolá odpovídající reakci", píše server.

Francouzská rozhlasová stanice Franceinfo informuje o "diplomatické bitvě" a popisuje středeční výzvu nového českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka, aby Rusko umožnilo návrat vypovězených českých diplomatů na velvyslanectví v Moskvě; v opačném případě šéf české diplomacie pohrozil vykázáním dalších ruských diplomatů z Prahy.

Agentura Bloomberg píše o další eskalaci diplomatické roztržky, která podle ní přivedla rusko-české vztahy do nejhoršího stavu od pádu komunismu v roce 1989.

O vývoji sporu Prahy a Moskvy referuje prostřednictvím zprávy agentury AP rovněž časopis Newsweek či list The Washington Post, který připomíná, že Česká republiky byla v minulosti součástí sovětského bloku a nyní je členskou zemí NATO.

Ruský prezident Vladimir Putin
Rusko je jako tygr Šer Chán. Kdo ho bude provokovat, bude litovat, uvedl Putin

Podle Elizabeth Brawové z magazínu Foreign Policy je česká kauza ukázkou toho, že západní mocnosti musí přijít s novátorskými postupy při snaze potrestat Rusko za jeho nezákonné vlivové operace na cizím území, které však nepřekračují hranice otevřeného válečného konfliktu. Vzájemné vylučování diplomatů je podle ní jasným prvním krokem, jehož možnosti se však nevyhnutelně dříve či později vyčerpají - diplomatů je vždy omezené množství. Západní státy hlásící se k demokratickým hodnotám podle ní přitom nemohou Rusku oplácet stejným metrem, tedy například cílenými vraždami či bombovými útoky na ruském území.

ČR by se tak podle Brawové mohla řídit příkladem Británie. Ta v roce 2018 po otravě bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Salisbury přičítané stejným operativcům GRU, kteří podle českých tajných služeb stojí za útokem ve Vrběticích, podnikla kromě vyhoštění diplomatů řadu dalších kroků, které však nezveřejňovala. Bezpečnostní poradce tehdejší britské vlády Mark Sedwill nechtěl sdílet detaily, pouze prozradil, že se týkaly mimo jiné toků ruských peněz v Británii. Ty označil za jednou z oblastí, v nichž je Moskva zranitelná.

Česká vláda by se tak podle Foreign Policy mohla poučit z britské reakce na Skripalovu otravu a požádat svoje spojence o pomoc i těmito novými a nečekanými způsoby.