Česká republika se během posledních let stala cílovou zemí obchodu s „bílým masem“. Před několika roky přitom ještě patřila mezi státy, odkud oběti sexuálního či pracovního vykořisťování pocházely. Nyní naopak takoví lidé do Česka směřují z jiných zemí, vyplývá ze studie, kterou ve čtvrtek zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO).

Spolu s Českem se cílovou zemí obchodníků s bílým masem stalo mimo jiné například Polsko, přičemž problémy s tímto druhem kriminality mají všechny nové členské státy EU. Řada z nich zaznamenala od roku 2005, kdy ILO zveřejnila poslední studii, nárůst zneužívaných. „Zatímco většinu obětí tvoří ženy, které jsou sexuálně vykořisťovány, stále více roste počet případů, kdy jsou vykořisťováni muži, jedná se však o pracovní vykořisťování,“ uvedla organizace.

Například na Ukrajině v roce 2004 počet případů sexuálního vykořisťování dvakrát převyšoval počet případů pracovního vykořisťování. V roce 2007 však tato propast prakticky vymizela a během prvních šesti měsíců loňského roku již počet případů pracovního vykořisťování převyšoval případy sexuálního vykořisťování.

Ukrajina je v současnosti nicméně jednou z hlavních „křižovatek“ pro obchodníky s bílým masem v Evropě. Je zároveň tranzitní a cílovou zemí a rovněž státem, odkud pochází celá řada obětí vykořisťování. Přes Ukrajinu pak směřují zejména oběti zneužívání z Moldavska, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a z Ruska.

„Moldavsko je zemí původu lidí, kteří se stali obětí obchodu s bílým masem a směřují hned do několika západoevropských zemí, stejně jako do Ruska a Turecka,“ uvedla ILO. Pilotní výzkum, který byl v zemi proveden v roce 2008, odhalil, že 24,2 procenta moldavských imigrantů se stalo obětí vykořisťování, z toho osm procent bylo oklamáno i vykořisťováno zároveň a 7,8 procenta bylo obětí pracovního vykořisťování.

Východní Evropa však zdaleka není jediným útočištěm obchodníků s bílým masem ve světě. Podle dat z roku 2005 bylo jejich obětí po celém světě více než 12 milionů. Jejich „zaměstnavatelé“ je přitom připravili o 20 miliard dolarů, které by zneužívaní lidé dostali, pokud by byli normálně placeni za odvedenou práci.