Jak vypadal průlet hurikánu 
v okolí českého konzulátu?
Tady na Manhattanu to bylo docela dramatické, ale zdaleka ne tak, jak nás americká média varovala. Kolega vyšel ven z budovy ve snaze dojít domů a během zlomku vteřiny měl z deštníku jen odfouknutou pampelišku. Hladina vody stoupla o čtyři metry, což je na ostrově samozřejmě znát. Metro a tunely jsou zaplavené a Manhattan zůstal částečně odříznutý od zbytku světa. Postupně se to tu ale vrací k normálnímu životu. Čeká nás ale zřejmě dopravní kolaps, protože metro se bude sušit zřejmě čtyři až pět dní.

Volali na nouzovou linku nějací Češi, kteří se ocitli v ohrožení?
Naštěstí nemáme hlášení 
o tom, že by se někdo z Čechů ocitl v ohrožení života. Lidé spíš volali kvůli tomu, že jim zrušili let a podobně. Myslím, že kdyby se stalo něco vážného, už bychom takovou informaci měli.

Museli se evakuovat i někteří 
z vašich zaměstnanců?
V bytě mám jednoho z evakuovaných kolegů, který z okna trochu nervózně kouká na svůj dům na druhé straně řeky, kde se zrovna velká voda pohybovala. Netrpělivě proto čeká na konec evakuace a těší se, až se tam dostane.

Připravoval jste se nějak speciálně na příchod hurikánu?
Vzhledem k tomu, že jsem měl doma zmíněného kolegu, tak jsme udělali velký nákup, protože když bydlíte 
v devětatřicátém patře a vypnou vám proud, není to úplně jednoduché. Trochu jsme to ale asi přehnali. Mám teď doma několik desítek litrů vody a podobně. Batůžek k evakuaci jsem ale připravený neměl, protože jsem nebyl přímo v ohrožené oblasti.

Jak se vám během té dramatické noci spalo?
Docela dobře. Sloužil jsem v Kosovu a Iráku, takže jsem to zas tak neprožíval. I když hurikán v 39. patře pro mě rozhodně byl nový zážitek. Rušil mě neznámý zvuk, pak jsem zjistil, že vítr domem kýve plus minus o deset centimetrů, zatímco kovové žaluzie byly v klidu. Myslel, jsem, že to bude spíš naopak (smích). Žádné velké drama to ale nebylo. O různé roztodivné zvuky ale nebyla nouze, protože americká okna a dveře nikdy moc netěsní.

Překvapilo vás, jak Američané příchod hurikánu prožívali?
Nepřekvapilo, mám už svou zkušenost. Američané jsou v tomhle trochu jiní než Češi. Kdyby u nás úřady vyhlásili tak přísná opatření dlouho před příchodem bouře a 24 hodin předtím než začne pršet se nesmělo jezdit po mostech, tak by lidé remcali a zákazy nedodržovali. Američané vše většinou přijímali bez řečí. Zároveň to často berou jako příležitost ukázat, že jejich národ obstojí i v těžkých situacích.