Vlády různých zemí se ovšem na případnou světovou epidemii chřipky zatím chystají tak, že vytvářejí zásoby protivirových medikamentů.

Výzkumníci z australské Bond University tvrdí, že přednost by měla mít levná hygienická opatření.

„Množí se důkazy, že vakcíny a protivirové léky nebudou schopny zastavit šíření chřipky,“ uvedli výzkumníci v odborném časopise British Medical Journal.

Novou chřipkovou pandemii může jednoho dne zahájit zmutovaný chřipkový virus, jako se to stalo po první světové válce, když pandemie španělské chřipky zabila podle odhadů 50 až 100 milionů lidí.

Potenciálním nebezpečím je rovněž nemoc Sars, která by při rozšíření měla osudové následky pro svět.

Australský výzkum zahrnuje 51 studií o efektu jednoduchých hygienických opatření. Část z nich zaměřila na výskyt Sarsu v jihovýchodní Asii v roce 2003.

Ukázalo se, že mytí rukou, nošení masek, rukavic a plášťů má pozitivní efekt. Výzkumníci z toho vyvodili, že tato opatření společně s izolací nakažených pacientů může významně zlepšit obranu proti pandemii.

„Bojíte se chřipky? Pak si tedy umývejte ruce. Při epidemii si držte ostatní lidi od těla. Můžete také nosit papírové masky a jednorázové rukavice. Je to účinné,“ řekl výzkumník Tom Jefferson.

Mýdlo a voda jsou levné. I v chudých zemích mohou zachránit životy dospělých i dětí, tvrdí výzkumníci.

Nesetkali se ovšem s jednoznačnou reakcí.

„Přesvědčování, že trocha toho mytí rukou může nahradit očkování a protivirové léky, je nebezpečné a šílené,“ poznamenal John Oxford, hlavní britský hygienik.