Nejlidnatější stát světa se sečetl. Výsledky měly být původně oznámeny počátkem dubna, několikatýdenní zpoždění tak vzbudilo podezření, že shromážděná data jsou natolik šokující, že je komunistická strana bude muset před jejich prezentací trochu nalakovat. Nakonec k žádnému zásadnímu šoku nedošlo.

Výsledky zveřejněné tento měsíc potvrdily, že navzdory obavám se počet obyvatel za poslední desetiletí nesnížil. Zároveň ale potvrdily i trend, který nezadržitelně vyústí v pokles počtu obyvatel. I když státní média vykreslují výsledky sčítání v pozitivních barvách, demografové je považují za potvrzení temného scénáře. Podle odhadů se demografická křivka obrátí za pět let. Žezlo nejlidnatějšího státu pak převezme Indie.

Čínská policie. Ilustrační snímek
Čína údajně testuje na Ujgurech kamerový systém, který rozeznává emoce

Čína podle zveřejněných dat rychle stárne. Téměř každý pátý Číňan má přes 60 let. Z produktivní skupiny (ve věku 16–59 let) se ztratilo během posledních deseti let 40 milionů lidí. Nejpozději do patnácti let by Čína měla mít obrácenou tzv. populační pyramidu.

To znamená, že v zemi žije více seniorů než mladých lidí. Podle odborníků oslovených BBC to není jen chyba v čínské politice jednoho dítěte. Podobný vývoj, který je výsledkem sociálně-ekonomického rozvoje, zažily i jiné země. Míra plodnosti (průměrný počet dětí narozených jedné ženě) se v současné době v Číně pohybuje kolem 1,36. Menší míru má nejenom stárnoucí Japonsko, ale celá řada evropský zemí.

Děti stojí jmění

Přestože Peking před pěti lety nahradil politiku jednoho dítěte za politiku dvou dětí, čínské ženy už žádné další děti evidentně nechtějí. I v Číně totiž stojí jmění. V roce 2019 se zde narodilo 12 milionů dětí, nejméně od roku 1961 – tedy od hladomoru vyvolaného Velkým skokem vpřed, jednou z mnoha šílených reforem čínského vůdce Mao Ce-tunga. Během velkého hladu zahynuly miliony Číňanů, populace byla oproti dnešku poloviční.

Zpomalení růstu populace bude mít dopady na čínskou ekonomiku. Otočení demografické pyramidy zatíží stát i rodinné finance. Zmizí základna čínského ekonomického zázraku, tedy nekonečná nabídka levné pracovní síly. Dopady ale budou celospolečenské, píše se v analýze amerických vědců Nicholase Eberstadta a Ashtona Verdery publikované na stránkách Foreign Affairs. Ti na základě současných demografických trendů vytvořili model čínské rodiny v roce 2050.

Město Trinidad na Kubě
Další důkaz kolapsu socialistické Kuby. Musí dovážet už i cukr

Čína je nyní podle nich ve fázi „vrcholné rodiny“, což znamená, že průměrní Číňané mají více příbuzných než v kterémkoli předchozím období historie. To se má ale během příští generace drasticky změní.

V počátcích lidové Číny – tedy před rokem 1950 - mělo pouze sedm procent padesátníků žijící rodiče. Dnes ji má 60 procent. Tehdy měl jen každý čtvrtý třicetiletý Číňan alespoň deset bratranců či sestřenic. Dnes jich je přes 90 procent

Ale v polovině století bude vše jinak. Každé šesté desetileté dítě nebude mít ani jednoho bratrance. Podobně neznámí budou strýcové a tety. Mělo by jich být dokonce méně než v předkomunistických dobách. Každá šestý nezletilec v roce 2050 nebude mít žádné bratry, sestry, bratrance, sestřenice, strýce ani tety.

Zpomalení rozvoje?

I američtí vědci poukazují na ekonomickou stránku této změny. V Číně již dnes je rodina hlavním místem sociálního zabezpečení pro seniory. Osobní výdělky společně s důchody pokrývají méně než polovinu životních nákladů čínského důchodce. Ve velkých rodinách je břemeno péče o stárnoucí prarodiče rozděleno mezi více lidí.

V budoucnu ale spočine na ramenou jediného potomka. Péče o rodiče bude pro Číňany středního věku znamenat menší produktivitu, sníženou mobilitu a zvýšené riziko, například při startu nového podnikání. Zároveň to oslabí tradiční síť čínských neformálních mimorodinných vztahů, která je rovněž mocným faktorem hnací síly ekonomického růstu.

Na moře by měla vyplout věrná replika Titaniku.
V Číně vznikají dva Titaniky. Jeden bude nepotopitelný, druhý je spíše utopií

Vědci jsou přesvědčeni, že imploze vícegenerační čínské rodiny přispěje ke zpomalení čínského hospodářského zázraku. Jiné země se snaží zaplnit mezeru v porodnosti imigrací. Peking o ničem podobném neuvažuje. Místní demografové už roky vyzývají komunistické vůdce, aby úplně zrušili zákonný limit pro počty dětí v rodině a aby prodloužili věk odchodu do důchodu. Ženy zde mohou do důchodu již 50 letech, muži už v 60. Peking již potvrdil, že prodloužení hranice do důchodu má ve svém plánu,

Pokud postupná ztráta tradiční rodiny donutí Čínu začít budovat sociální stát, tak jak ho známe například z Evropy, bude to velmi nákladné. Navíc by měl Peking k dispozici méně peněz na ekonomickou diplomacii a vojenskou politiku.

I ekonom z pekingské univerzity James Liang je přesvědčen, že demografické problémy Číny omezí její tržní kapacity i množství inovací, což bude mít za následek jediné: zpomalení rozvoje.

„Dohnání a předehnání Spojených států, jak o tom sní vůdci Čínské lidové republiky, se může ukázat jako krátkodobý úspěch. Čína nikdy nepřijme velké množství přistěhovalců, proto Amerika využije své výhody a znovu získá post globálního lídra. Tak za deset dvacet let a Číně už se nikdy nepodaří je dohonit,“ řekl Liang polskému deníku Gazeta Wyborcza.