Raketa údajně minula svůj cíl o necelých čtyřicet kilometrů. Podle dvou zdrojů, kteří o testu mají informace, to i přesto dokazuje, že Čína udělala neuvěřitelný pokrok na poli hypersonických zbraní a je daleko vyspělejší, než si Američané mysleli.

Mluvčí ministerstva zahraničí Čao Li-ťien v pondělí sdělil, že nešlo o střelu, ale o vesmírnou raketu. „Je to velmi důležité pro snížení nákladů na vesmírné prostředky," pokračoval. Mnoho zemí podle něj dělalo v minulosti podobné testy.

Z floridského Mysu Canaveral odstartovala raketa Atlas V, která vynesla americkou sondu Lucy do vesmíru
Sonda Lucy míří k Jupiteru, bude 12 let zkoumat planetky na jeho oběžné dráze

Američané nemají tušení, jak to Čína dokázala. Test vyvolává mnoho otázek. Například, jak je možné, že Amerika tak často podceňuje modernizaci čínské armády.

Jak Amerika, tak Čína a Rusko vyvíjejí nadzvukové zbraně. Střely vynáší do vesmíru raketa. Tam je vypustí a samy obletí zemi. Létají pětkrát větší rychlostí než je rychlost zvuku, ale pomaleji než balistické střely. Oproti nim ovšem mohou být ovládány. Proto je i těžší je stopovat.

Test unikl i pozornosti odborníka na čínské jaderné zbraně Taylora Fravela. Nadzvukové střely nesoucí jadernou hlavici by podle něj mohly Číně pomoci „negovat“ americký protiraketový obranný systém. Američané ho navrhli na ničení balistických střel. „Tyto zařízení létají na nižší trajektorii a mohou v letu manévrovat, což je dělá hůře odhalitelnými,“ vysvětlil.

Fravel dodal, že by podle něj bylo destabilizující, kdyby Čína tuto zbraň plně rozvinula. Srpnový test podle něj ale ještě neznamená, že Peking může novou technologii v současnosti uvést do praxe.

Hrozba pro Ameriku

Bidenova vláda zaujala vůči Pekingu tvrdý postoj, čímž se vztahy mezi Čínou a Amerikou ještě více napnuly. Čínští představitelé považují jeho přístup za přespříliš nepřátelský, uvádí Financial Times.

Podle republikána Michaela Gallaghera z branného výboru test "slouží jako výzva k akci". Dodal, že Čína má stále větší šanci oslabit americký protiraketový systém a je hrozbou pro Ameriku. „Ještě znepokojivější fakt je, že k rovoji čínských hypersonických zbraní dopomohla americká technologie," vylíčil.

Tchajwanská armáda. Ilustrační foto.
Atmosféra u Tchaj-wanu houstne. Američtí mariňáci cvičí tamní armádu

Americká armáda během posledních měsíců několikrát poukazovala na Čínu a její rostoucí jaderné možnosti. Země není nijak vázaná žádnými dohodami o kontrole zbraní a není ochotná se zapojit do jednání se Spojenými státy ohledně své jaderné politiky a arzenálu.

Mluvčí čínské ambasády Liu Pengyu uvedl, že politika čínské armády byla vždy přirozeně defenzivní a její vývoj necílil na žádnou zemi. „Nemáme globální strategii jako má USA. A také nemáme sebemenší zájem o závody ve zbrojení s dalšími zeměmi," řekl.