„Policie kontroluje kufry všem vozidlům, která chtějí vjet do širší oblasti kolem náměstí. Novináři dnes na Tchien-an-men vůbec nesmějí, fotografům a kameramanům policisté brání v pořízení záběrů,“ popsal včerejší situaci v centru čínského hlavního města britský deník The Guardian. Mimo hlavní město byli odvezeni i disidenti, kteří nejsou ve vězení, aby se nemohli setkat se zahraničními novináři.

„Masakr byl správný“

Pokud Peking vůbec připustí, že se před třiceti lety na náměstí Nebeského klidu něco odehrálo, označuje to za dobrý krok. „Protesty na náměstí Nebeského klidu byly politickým chaosem, který ústřední vláda potřebovala uklidnit, což byla správná politika,“ uvedl v neděli současný ministr obrany Wej Feng-che. „Díky tomu se Čína těší stabilitě, a když ji navštívíte, dokážete pochopit tu část její historie.“

Čína se také doslova vysmála výzvě amerického ministra zahraničí Mika Pompea, aby Peking u příležitosti 30. výročí krvavého zásahu armády proti demonstrantům na náměstí Tchien-an-men propustil politické vězně. „Lidská práva v Číně na tom nikdy nebyla lépe,“ uvedlo podle Reuters velvyslanectví ve Washingtonu. A dodalo, že Pompeo dal svojí výzvou najevo své „předsudky a aroganci“.

Kromě tisíců mrtvých byly další tisíce lidí zatčeny. Asi třicet tehdejších demokratických aktivistů je stále v čínských vězeních.

Od doby represí sice Čína udělala výrazný ekonomický pokrok. Diktatura se však v posledních letech utužuje, včetně blokace přístupu na internet a nově zavedeného elektronického sledování velké části obyvatelstva.