Země bojuje s nejdelší vlnou veder v historii. Snaží se zmírnit nedostatek energie a dodat více vody do suchem postiženého povodí řeky Jang-c‘-ťiang, jejíž hladina je podle informací stanice BBC rekordně nízká. Na některých místech řeka dokonce téměř vyschla a země popraskala horkem.

Podle nejnovějších informací se začaly regiony v povodí slavného vodního toku uchylovat k programům upravujícím počasí. V rámci nich vysílá do mraků letadla s chemickou látkou jodidem stříbrným ve snaze z nich vyždímat tolik potřebnou vláhu.

| Video: Youtube

Poslední provincií, která se rozhodla střílet do nebe, se stala Hubei, ve které od června trpí suchem nejméně 4,2 milionu lidí. „Více než sto padesát tisíc obyvatel má potíže s přístupem k pitné vodě a kvůli vysokým teplotám a suchu už bylo poškozeno téměř čtyři sta tisíc hektarů úrody,“ oznámilo místní oddělení pro řízení mimořádných událostí.

Sucho neovlivňuje jen lidi a úrodu, ale i dobytek. Nejvíce zasažené oblasti proto přesunují svoje stáda do jiných regionů, aby se vyhnuly jejich úhynu. Ministerstvo financí obyvatelům přislíbilo pomoc z krizového fondu ve výši 300 milionů jüanů, což je v přepočtu více než miliarda českých korun.

Ostřelování mraků

Jodid stříbrný, který Čína pro vyvolání deště používá, se do mraků střílí ve formě tyčinek o velikosti cigarety. Ty po vystřelení do oblak pomáhají vytvářet ledové krystalky, které pak v mračnech podporují produkci většího množství deště.

Osévání mraků není podle stanice CNN pro Číňany nic nového. Země to praktikuje již od 40. let minulého století. V roce 2008 dokonce tuto techniku použila před olympijskými hrami v Pekingu, aby zajistila suché počasí v průběhu her. Tato metoda se dá také použít pro vyvolání sněhu či zmírnění krupobití.

V tuto chvíli je ale Číně osvědčený program v některých regionech k ničemu, protože i když se může zdát jako efektivní řešení, k úspěchu jsou potřeba mraky. A těch je nyní pomálu. Právě kvůli řídké oblačnosti proto zůstávají v některých vyprahlých oblastech letadla na zemi v pohotovosti a jsou připravena zasáhnout, jakmile to jen půjde.

Země už dříve několikrát varovala, že jí v následujících letech hrozí častější nástupy extrémního počasí. „Současnou vlnu pravděpodobně způsobil zvláštní případ vysokého tlaku ze západního Pacifiku, který se rozšiřuje nad velkou částí Asie,“ uvedl výzkumník Cai Wenju z australského národního vědeckého institutu CSIRO.

Provincie S‘-čchuan ve středu oznámila, že kvůli nedostatku vody a suchu omezí dodávky elektřiny do domácností, kanceláří a nákupních center, přičemž už dříve nařídila omezit provoz výrobcům kovů a hnojiv.

Vedení oblasti také vyzvalo úřady, aby nenastavovaly klimatizaci pod 26 stupňů Celsia. Lidé by měli používat schody místo výtahů a navíc pozastavit veškeré aktivity po setmění.

Nejdelší vlna veder v historii Číny

Současná vlna veder trvá už 64 dní. Zapsala se tak již jako nejdelší období horka od roku 1961, kdy začali teploty měřit. Podle meteorologů budou navíc rekordní teploty v povodí S‘-čchuanu a ve velké části střední Číny přetrvávat až do 26. srpna.

Lidé si zatím o dešti nechávají pouze zdát. Průměrný úhrn srážek v S‘-čchuanu je dokonce o 51 procent nižší než v předchozích letech. „Po snížení přítoku vody z velkých řek na polovinu některé nádrže dokonce vyschly,“ uvedla státní tisková agentura.

Vodní energie tvoří asi 80 procent elektrické kapacity provincie. Klesající průtoky vody v řece a jejích přítocích ovšem vedly k tomu, že při teplotách vyšších než 40 stupňů Celsia není možné uspokojit rostoucí poptávku po klimatizaci. Není dostatek energie.

Čínské ministerstvo vodních zdrojů v úterý uvedlo, že ve snaze o dosažení vyšších dodávek vody zvýší její průtok z přehrady Tři soutěsky o 500 milionů metrů krychlových a větší objem nechají protékat následujících deset dní.

| Video: Youtube