„Čína je rozhodně proti tomu, aby země, se kterými má diplomatické vztahy, navazovaly oficiální výměny s Tchaj-wanem. Vyzýváme příslušné strany, aby své nesprávné rozhodnutí zrušily,“ uvedla mluvčí čínské diplomacie Mao Ning na tiskové konferenci.

Pekarová Adamová uvedla, že cesta „je v zájmu ČR a navazuje na předchozí parlamentní delegace“. „Cílem je zejména prohloubení ekonomické spolupráce. Reakce Pekingu mě nepřekvapila, ale naše hodnoty měnit nebudeme. Na cestu se těším,“ napsala šéfka dolní komory českého parlamentu.

Pekarová Adamová se chystá navštívit Tchaj-wan na konci března. Doprovodit ji má delegace podnikatelů, zástupců měst i vědecko-výzkumných a vzdělávacích organizací. O cestě a dalších tématech ve středu jednala prostřednictvím videohovoru s tchajwanským ministrem zahraničí Josephem Wuem. Tchaj-wan navštívil již v roce 2020 předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Čína demokratický Tchaj-wan považuje za svou nedílnou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Peking dlouhodobě upozorňuje ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými činiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova.

Protesty čínské strany vyvolal i pondělní telefonát zvoleného českého prezidenta Petra Pavla s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Pavel podle čínské diplomacie ustoupil od svých slov, že je třeba respektovat princip jedné Číny, což podle Pekingu uváděl během volební kampaně.

První evropská hlava státu

Světová média upozornila, že Pavel se stal první evropskou zvolenou hlavou státu, která s tchajwanskou prezidentkou telefonovala. Necelý měsíc po zvolení americkým prezidentem telefonoval s Cchaj Jing-wen v roce 2016 Donald Trump.

V srpnu navštívila Tchaj-wan předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, na což Čína reagovala rozsáhlými vojenskými manévry. Většina zemí se ale kontaktům s Tchaj-wanem na vysoké úrovni vyhýbá, protože nechce druhou největší světovou ekonomiku Čínu provokovat, píše agentura Reuters.

Agentura v této souvislosti připomněla, že Čína omezila diplomatické vztahy s Litvou a začala vyvíjet tlak na nadnárodní společnosti, aby tuto pobaltskou zemi vyřadily ze svých dodavatelských řetězců, protože umožnila Tchaj-wanu otevřít ve Vilniusu zastupitelský úřad pod jeho názvem. Peking rovněž uvalil sankce na náměstkyni litevského ministra dopravy Agne Vaiciukevičiutéovou kvůli její návštěvě Tchaj-wanu.