„Vláda pracuje na reformě," citovala ho agentura AP. Podle Ťianga panuje konsenzus mezi právními odborníky a zákonodárci ohledně potřeby reformovat systém věznění v „nápravných" pracovních táborech. Ten je dlouhodobě předmětem západní kritiky kvůli porušování lidských práv a jeho snadného zneužívání.

Systém, který byl zaveden v 50. letech, kdy komunistický režim upevňoval svou moc, je namířený zejména proti jeho odpůrcům. V jeho soukolí končí ale i drogově závislé osoby, prostitutky a další osoby obviněné z různých přečinů, včetně například vyznavačů zakázaného duchovního hnutí Fa-lun-kung. Bez soudu může být člověk v Číně vězněn tři roky s možností prodloužení o rok za špatné chování.

Potřeba převýchovy

Ťiang dnes podotkl, že systém „hraje důležitou roli v udržování sociálního řádu", čímž podle AP dal najevo, že vláda se ho úplně zbavit zase nechce. Na potřebě jisté reformy „převýchovy" se nicméně prý čínská společnost shoduje.

Systém se naposledy stal terčem ostré veřejné kritiky letos v srpnu, kdy byla odsouzena k 18 měsícům v pracovním táboře žena z provincie Chu-nan, která požadovala zpřísnění trestů pro sedm mužů odsouzených za únos, znásilňování a nucení k prostituci její jedenáctileté dcery. Nešťastná matka byla nakonec propuštěna do jednoho týdne po ostré reakci nejen na tamějších blozích, ale i inteligence a státních médií. Nečekaně otevřený byl například list vycházející v angličtině Global Times, podle něhož „systém má svoje mezery, které mohou snadno vést ke sporům".