Čína získala zmíněné 300 metrů dlouhé plavidlo úpravou staré sovětské letadlové lodi Varjag zakoupené v roce 1998 od Ukrajiny bez motorů, navigace a zbrojního vybavení.

Renovace lodi

Oznámení čínského ministerstva obrany o oficiálním předání lodi námořnictvu se dlouho očekávalo a údajně přímo nesouvisí se stávajícím čínsko-japonským napětím kolem sporného neobydleného souostroví ve Východočínském moři, na něž si činí nároky Peking i Tokio.

„Dnes ráno byla první čínská letadlová loď Liao-ning oficiálně uvedena do aktivní služby," sdělilo ve stručném prohlášení na svých webových stránkách čínské ministerstvo obrany. Ministerstvo tím zároveň odhalilo, že plavidlo bylo pokřtěno podle provincie na severovýchodě Číny, kde byla loď renovována a poprvé při testech spuštěna v přístavu Ta-lien na vodu. V témže přístavu se za účasti nejvyšších vůdců země rovněž odehrál ceremoniál předání plavidla námořnictvu.

Důležitá role

V Čínské lidové osvobozenecké armádě, která je nejpočetnější ozbrojenou složkou na světě, bude plavidlo „hrát důležitou roli při obraně suverenity státu", konstatuje se rovněž v komuniké.

Tato letadlová loď umožní Číně „výrazně zvýšit bojovou kapacitu svého námořnictva na moderní úroveň a obecně zlepšit její obranné schopnosti", dodalo ministerstvo. Pomáhat má loď i „při přírodních neštěstích a dalších netradičních hrozbách".

První testy letadlové lodi na moři se uskutečnily v srpnu 2011. Od té doby plavidlo podniklo v oceánu tucet cvičných misí, při nichž se testoval především pohon lodi, komunikační a navigační přístroje.

Náročný úkol

Nezávislí experti jsou nicméně přesvědčeni, že potrvá ještě několik let, než Peking dokáže startovat a přistávat na moři s letouny. Postavit vhodný letoun a vycvičit piloty k přistávání za nepříznivého počasí na pohybující se palubě je náročný úkol, stejně jako vytvořit plně funkční operační skupinu s letadlovou lodí a doprovodnými plavidly.

„Bez ohledu na praktické uplatnění má ale letadlová loď pro čínské politické a vojenské vůdce obrovský symbolický význam jako důkaz vzestupu země," uvedl americký specialista na čínské námořnictvo Andrew S. Erickson. „I když je tato první letadlová loď počátečním krokem na dlouhé cestě, bude se tato cesta odvíjet před očima celého světa a dovede nakonec Peking do nové pozice námořní mocnosti," dodal Erickson.

Odborníci předpokládají, že Čína už v tajnosti zahájila program na stavbu jedné či dvou dalších letadlových lodí, které by měly být spuštěny na vodu po roce 2015.

Generační výměna

Podle agentury Reuters může dnešní oznámení Pekingu o zařazení první letadlové lodi do služby souviset i se snahou o posílení vlastenecké jednoty před blížícím se sjezdem čínské komunistické strany, na němž se očekává generační výměna stranických vůdců.

Čína v minulosti opakovaně ujišťovala, že nová letadlová loď nepředstavuje pro sousedy Číny žádnou hrozbu a že bude využívána především k cvičným a výzkumným účelům pro budování dalších letadlových lodí.

Námořní ambice Pekingu nicméně vyvolávají v západním Tichomoří stále větší znepokojení. Několik nevyřešených územních sporů udržuje chronické napětí mezi Čínou a jejími sousedy, především Japonskem, ale také Vietnamem, Jižní Koreou a Filipínami.