Plánovaný satelit sice nebude sám o sobě vyzařovat světlo, měl by však být schopen odrážet sluneční paprsky – a fungovat tak na stejném principu jako skutečný Měsíc, který také pouze odráží světlo. Zároveň bude vybaven speciálními panely, které bude možné podle potřeby natočit a zaměřit tak záři na určitý bod.

Podle předsedy soukromého Institutu pro výzkumu leteckých a mikroelektronických technologií ve Čcheng-tu Wu Čchun-fenga dokáže zařízení osvětlit plochu o průměru až 80 kilometrů. Oproti skutečnému Měsíce by tak bylo až osmkrát zářivější, uvedl portál Asia Times.

Institut pro výzkum leteckých a mikroelektronických technologií začal možné umělé osvětlení testovat již před rokem a v současnosti má tak hotové všechny potřebné podklady. Pokud dostane k projektu potřebná povolení, mohlo by být zařízení do kosmu vysláno již v roce 2020.

Město Čcheng-tu, jedno z nejdůležitějších ekonomických center Číny, doufá, že by následně ušetřilo za pouliční osvětlení. Počet obyvatel metropolitní oblasti je odhadován na 18 milionů lidí, což z Čcheng-tu činí sedmé nejlidnatější město v zemi.

S vysláním „umělého Měsíce“ na oběžnou dráhu ovšem někteří odborníci nesouhlasí. Argumentují přitom tím, že zařízení může rušit divokou zvěř a narušit satelitní a jiné systémy, které sledují a zkoumají zemskou atmosféru. Podle vývojářů ale „umělý Měsíc“ poskytne světlo podobné tomu za soumraku a zvěř rušit nebude.

Ruský kosmický program Znamja 

Jak upozornil Daily Telegraph, nejedná se o první projekt tohoto typu. V 80. a 90. letech minulého století totiž ruští vědci pracovali na kosmickém programu nazvaném Znamja (vlajka nebo zástava), když se domnívali, že by pomocí vesmírných zrcadel mohli osvětlovat sibiřská města.

Již v roce 1992 proto vyslali na oběžnou dráhu Země první z těchto zrcadel, přibližně 20 metrů dlouhý satelit Znamja 2, který měl být schopný ozářit necelých pět kilometrů prostoru a částečně tak nahradit drahou elektrickou energii. Znamya 2 se na oběžnou dráhu Země skutečně dostala a po svém rozevření vrhala na úsek povrchu pod sebou světlo o intenzitě měsíčního úplňku. Po několika hodinách však shořela.

O sedm let později se do vesmíru vydala i o pět metrů delší Znamja 2,5. Zrcadlo ale mělo nejprve problémy s rozvinutím, později bylo poškozeno po kolizi s anténou Miru a i ono shořelo. Peníze na třetí pokus se nikdy nepodařilo získat a celý projekt byl záhy ukončen.