V Číně zažívají raketový úspěch firmy, které jsou založeny na myšlence sdílení zboží. Firma z Hongkongu Rent-a-Suitcase už po roce od založení v roce 2014 pokryla počáteční náklady na rozjezd podnikání.

Ředitelka firmy Rachel Cheung ji založila původně z legrace, protože plánovala s rodinou dovolenou a neměla dostatek cestovních zavazadel. „Uvědomila jsem si, že mít doma úložný prostor na kufr je pro mnoho lidí v Hongkongu problém," vysvětlila, proč se nápad na trhu uchytil.

Ceny bytů rostou a jejich rozloha se zmenšuje. „Přitom lidé z Hongkongu rádi cestují. Což možná souvisí s tím, že mají doma málo místa," dodala v deníku Guardian.

Kufr v bytě překáží, pokud nejste na cestách. Myšlenka zavazadla pronajímat byla na světě. Pak se k tomu přidal pronájem dalších věcí pro cestovatele. Fotoaparáty, kamery, vybavení pro kempování. Firma propojuje lidi, kteří něco pronajímají, s těmi, kteří za to rádi zaplatí.

„Vybavení pro cestování je poměrně nákladné. Vlastník věcí musí věřit nájemci. My pronájem zprostředkováváme a poskytujeme servis a informace," vysvětlila obchodní model Cheung, který v Říši středu velmi dobře funguje.

Je to systém, kdy obě strany na obchodu vydělají. Kromě toho, že jsou asijská města velmi početná a vždy se najde hodně lidí, kteří mohou něco sdílet, je to dáno také tím, že asijská kultura oceňuje minimalizaci odpadu kvůli početné populaci a nedostatku místa, míní podnikatelka.

Nenechte si ujít: V ČR chybějí pravidla pro další rozvoj sdílené ekonomiky

Na myšlence sdílení fungují i další firmy v Číně. Aplikace pro jízdu taxi Didi Chuxing, nebo sdílení ubytování Tujia. Do roku 2020 by služby postavené na sdílení mohly tvořit až deset procent místního hrubého domácího produktu, odhadlo čínské národní informační centrum.
Studie konzultační firmy Nielsen uvedla, že asijský zákazník je nejvíce adaptabilní, co se týká nabídky firem, jež jsou založeny na myšlence sdílení. V tomto regionu až 78 procent dotázaných tvrdí, že je ochotno sdílet zboží, a 81 procent z nich platit za jejich pronajmutí. V Evropě i Severní Americe to je okolo 50 procent.

„Asijští spotřebitelé, zejména čínští třicátníci, tvoří více než třetinu populace. Přijímají inovace a změny mnohem rychleji, než v jiných částech světa," vysvětluje specifikum čínského trhu Jiazhi Chen Seiler ze švýcarské banky Julius Bär. Je to způsobeno rovněž tím, že mnoho Číňanů z měst má chytrý telefon a informace se mezi zákazníky rychle šíří. „Pokud obchod dává smysl a ušetří peníze, dá se očekávat rychlá akceptace trhu," odhadl Seiler.

Čtěte také: Hlavní město i kraj už smlouvy zveřejňují. Praha ale často bez ceny

František Novák