Výstava o legendárním Čingischánovi a jeho říši měla být vyvrcholením roku v Historickém muzeu v Nantes na zámku bretaňských vévodů. Návštěvníci tu měli obdivovat 225 nedocenitelných exponátů z 13. až 15. století, včetně císařských pečetí a zlatých šperků.

Partnerem muzea v Nantes je Muzeum v Hohhotu, hlavním městě Vnitřního Mongolska, které je součástí Čínské lidové republiky. Mongolské muzeum se chtělo pochlubit bohatou sbírkou a zároveň připomenout postavu tvůrce mongolské říše.

Výstavu však od samého začátku provází smůla. Po vypuknutí pandemie bylo datum zahájení odloženo na říjen příštího roku. Jenže zasáhla Čína. Způsob jakým chtěli Francouzi vyprávět příběh zakladatele mongolské říše, nezapadal do čínského historického narativu. Výstava o slavném mongolském vůdci se střetla s čínskou historickou politikou. „Výstava se konat nebude, a to kvůli cenzuře ze strany ústředních čínských orgánů,“ uvedl ředitel muzea Bertrand Guillet ve svém prohlášení pro France24. „Rozhodli jsem se produkci zastavit ve jménu humanity, vědy a etických hodnot, které musíme bránit,“ doplnil.

Čingischán (vlastním jménem Temujin), který se narodil kolem roku 1160 a zemřel v roce 1227, spojil mongolské kmeny a podmanil si Střední Asii a severní Čínu, a postavil se tak do čela největší říše na světě ve své době. Vedení muzea potvrdilo, že se pokusí uspořádat výstavu se stejným motivem, s využitím i jiných než pouze čínských artefaktů. Zatím je plánována na rok 2024.

Banální spor

Vše začalo banálně, sporem o klíčová slova z popisu výstavy. Čína požadovala odstranění jména tvůrce říše z výstavy. Tedy jména Čingischán. Měla být nahrazena jeho čínským a ne zcela známým jménem Syn nebes a stepí. Čínské úřady si poté vymysleli, že je ještě třeba odstranit z popisek slova „říše“ a „mongolština“.

„Snažili jsme se vyhnout čínskému poetismu a zachovat v podtitulu jméno Čingischán,“ popisoval ředitel. „Ale Peking byl nekompromisní a vznášel další a další požadavky. Požadoval změnu v dramaturgii, muzeum se mělo držet pokynů pekingského Úřadu národního dědictví. Chtěl cenzurovat katalog výstavy, mapy i doprovodné akce.“

„Čínský režim nehodlá připustit, aby někdo jiný, než čínský úředník, vyprávěl jejich historický příběh. Jak u nich doma, tak nyní nově i v zahraničí,“ vysvětlila francouzská sinoložka Valerie Niquetová.

Za problémy výstavy ale stojí i aktuální konflikt ve Vnitřním Mongolsku, v němž má Peking v poslední době potíže. Mongolové, kteří tvoří 17 procent obyvatel této provincie, protestují od srpna proti plánovanému zavedení mandarínštiny jako hlavního vyučovacího jazyka.