Nová letadlová loď Čínské lidové republiky podle americké CNN disponuje nejnovějšími bojovými systémy, které podle expertů rychle dohánějí techniku používanou Spojenými státy. Konkrétně jde o první v Číně navrženou loď s katapultem, uvedla státní tisková agentura Sin-chua. Loď má po prvním startu na programu provedení testů kotvení a navigační zkoušky.

Druhá čínská letadlová loď zahájila provoz v roce 2017.
Podobný masakr jako při dnu D. Čína má moc dobýt Tchaj-wan, ale za krvavou cenu

První čínská letadlová loď jménem Liao-ning vznikla úpravou ze starší sovětské lodi Varjag a je v aktivním provozu od roku 2012. Bojeschopnou se pak stala o čtyři roky později. Druhý letadlový nosič nazvaný Šan-tung byl poprvé vypuštěn na vodu v roce 2017 a ve službě je od roku 2019.

Technologie, která dohání tu americkou

Obě plavidla byla nicméně založena na zastaralé sovětské technologii a dosud používají startovací systém se skokanským můstkem, kdy letadla vzlétají z mírné rampy. Nejnovější přírůstek do čínského námořnictva se však pyšní nejmodernější technologií, stejnou, jakou v současnosti využívají americké námořní síly.

Jak uvedlo Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se sídlem ve Washingtonu, elektromagnetický katapult je významným vylepšením předchozího startovacího systému. Nová technologie umožní Číně rychleji a s větším množstvím munice vypouštět z Fu-ťienu širší škálu letadel. Kromě toho je loď vybavena také blokovacími zařízeními.

„Je to poměrně významný krok vpřed. Čína se opravdu zavázala k vybudování nosného programu a nadále posouvá hranice toho, čeho je vojensky schopná,“ komentoval pro server CNN vedoucí pracovník CSIS Matthew Funaiole.

Jméno podle provincie

Čína své letadlové lodě pojmenovává podle svých pobřežních provincií. V pořadí třetí plavidlo dostalo jméno po provincii Fu-ťien, která se nachází nedaleko Tchaj-wanu, v Tchajwanském průlivu. Současně jde o sídlo velitelství východního okruhu čínské armády.

Tak výrazná posila čínských námořních sil přichází uprostřed rostoucího geopolitického napětí s USA, které se pod vedením prezidenta Joea Bidena snaží posílit vztahy se spojenci a partnery v asijsko-pacifickém regionu, aby čelily rostoucímu ekonomickému vlivu a vojenské síle Pekingu.

Zdroj: Youtube

Čína nyní disponuje největší námořní silou na světě a letadlové lodě jsou hlavními plavidly flotily jakékoli velké mocnosti. Masivní lodě jsou mobilní leteckou základnou, která umožňuje rychlé a dlouhodobé nasazení letadel a zbraní do bojového prostoru.

Obavy o Tchaj-wan

Krok Číny proto posiluje obavy z možných výpadů proti sousednímu ostrovu, který Čína navzdory samostatnému, demokratickému vedení považuje za svoji provincii. Čínský vůdce Si Ťin-pching v minulosti opakovaně prohlásil, že je „znovusjednocení“ Číny a Tchaj-wanu nevyhnutelné, a odmítl v této souvislosti vyloučit použití síly.

Iljušin Il-80
Iljušin Il-80: Pýcha ruského letectva, která je určená pro soudný den

Čína se navíc se třemi exempláři dostala na jasné druhé místo co do počtu letadlových lodí, první jsou dlouhodobě Spojené státy, které těchto plavidel mají jedenáct. Následuje Británie se dvěma nosiči a po jednom plavidlu má Rusko, Francie, Itálie, Indie a Thajsko, informuje agentura AFP.