Dva čínské státní deníky dnes Tillersonova vyjádření, která přednesl ve středu v americkém Senátu, ostře kritizovaly. List Global Times napsal, že jakákoli taková akce by vedla k "rozsáhlé válce".

Čtěte také: Tchajwanským průlivem plula čínská letadlová loď, armáda vyzvala ke klidu

Bývalý šéf ropné firmy Exxon Mobile Tillerson, kterého na post šéfa americké diplomacie nominoval budoucí prezident USA Donald Trump, ve středu přirovnal čínské budování umělých ostrovů k ruské anexi Krymu.

"Musíme Číně vyslat jasný signál, že především musí zastavit budování ostrovů, ale také že přístup na tyto ostrovy nebude mít dovolený," uvedl Tillerson.

Oficiální reakce čínské vlády na jeho slova byla umírněná. Mluvčí čínské diplomacie Lu Kchang pouze ve čtvrtek řekl, že Čína má právo pokračovat v "běžných aktivitách" na svém vlastním území.

Sporné ostrovy

Úvodníky v listech China Daily a Global Times jsou ale podstatně útočnější. Podle deníku China Daily Tillersonova vyjádření svědčí o ignoranci, ať už co se týče čínsko-amerických vztahů či diplomacie obecně.

"Takováto slova není možné brát vážně, protože jsou směsicí naivity, krátkozrakosti, předsudků a politických fantazií. Pokud by měla být realizována, mělo by to ničivé následky. Znamenalo by to ničivý střet mezi Čínou a Spojenými státy," konstatoval list China Daily.

Čína vytvořila v posledních letech umělé ostrovy navršením písku u korálových útesů v Jihočínském moři a poté na nich začala budovat infrastrukturu - ranveje až o délce tří kilometrů vhodné i pro vojenské účely, přístavy, majáky, radarové stanice, ubytovací zařízení a další prvky. V prosinci americké Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) uvedlo, že podle satelitních snímků Čína pravděpodobně rozmístila protiletadlové a protiraketové systémy na všech sedmi umělých ostrovech, které vybudovala v Jihočínském moři.

Peking si nárokuje téměř celé Jihočínské moře, kudy vedou významné námořní trasy a pod jehož dnem se mohou nacházet velké zásoby ropy a zemního plynu. Nároky na určité oblasti si činí i Brunej, Filipíny, Malajsie, Tchaj-wan a Vietnam.

Čtěte také: Čína se zlobí. Američtí senátoři se sešli s prezidentkou Tchaj-wanu