Podle soudu 46letý Tianyong „nabourával socialistický systém“ publikováním článků na internet, poskytováním rozhovorů zahraničním médiím a nadměrným zveličováním některých soudních případů. Informoval o tom list The Washington Post.

Jeho obhájce uvedl, že šlo o běžné činnosti právníka.

Podle expertů na oblast lidských práv soud zaútočil na zbytky toho, co zbylo z legitimity čínské komunistické strany.

„Tento případ byl od začátku absurdní. Nešlo o nic jiného, než o politickou perzekuci, žádná fakta nenaznačují porušení zákona,“ uvedla Sophie Richardson, šéfka Human Rights Watch. „Tím, že Tianyonga strana poslala za mříže, poškodila nejenom jeho i jeho rodinu, ale i sama sebe,“ doplnila.

Prezident Miloš Zeman
Zeman psal do Číny. Gratuloval Si Ťin-pchingovi ke znovuzvolení

Jeho žena Jin Bianling, která žije v Los Angeles v USA, již napsala dopis do Bílého domu, aby jí s případem pomohl americký prezident Donald Trump.

„Jsme znepokojeni tím, že Tianyongovi nebyl dovolen právník dle jeho výběru a o rozsudku bylo pravděpodobně rozhodnuto ještě předtím, než soud vůbec začal,“ uvedla německá ambasadorka v Číně Michael Clauss. Podle ní nešlo o férový soud.

Během posledních dvou let bylo v Číně odsouzeno přes 200 kritiků státní moci. Mezi nimi jsou často právníci, aktivisté nebo Tibeťané. Tažení proti těmto lidem je nazýváno „Zátah 709“ podle data, kdy začalo – 9. července 2015.

prezident Si Ťi-pching
Končí sjezd komunistů Číny. Prezident Si Ťin-pching se vyrovnal velkému Maovi

Někteří z nich byli po nějaké době propuštěni i právě díky Tianyongovi. Právníci z jeho oboru jej proto nazývali „Duše úsilí o záchranu 709“.
Policie jej zatkla před rokem, když cestoval z Pekingu do Čchang-ša, kam jel za svým kolegou Xie Yang, který byl rovněž zatčen. 

Čínský disident Liou Siao-po na plakátě.
Čínského disidenta zpopelnili, obřad si pohlídali agenti