Traduje se, že když se významné Římance Agrippině narodil v roce 37 našeho letopočtu syn, který se do dějin zapsal pod jménem Nero, nechala si novopečená matka zavolat astrologa, aby jí řekl, co její dítě čeká. Astrolog údajně ve hvězdách vyčetl, že Nero bude jednoho dne vládcem, avšak až poté, co zabije svou vlastní matku. Agrippina se ale věštby nezalekla. „Ať mě zabije, ale ať vládne!,“ zvolala prý.

Joseph Coomans: Římský banket
Bizarní hostiny starých Římanů: zvracení mezi chody nebyla jediná zvláštnost

Její touha po tom být matkou vládce Říma se opravdu vyplnila. Nero se v roce 54 stal římským císařem. Přestože minimálně v počátcích své vlády udělal několik zásadných kroků ke zlepšení spravedlnosti či sociální situace v Římě, dějiny si jej pamatují především jako krutovládce a tyrana. A také muže, který nechal zabít svou vlastní matku, protože se s ní nechtěl dělit o moc.

Neronovi je připisováno několik vražd lidí z jeho nejbližšího okolí. Kromě matky nechal odstranit svou první manželku či dlouholetého vychovatele a rádce. Později se také nechtěl dělit o moc se senátem a choval se nevypočitatelně. Někteří historici ale uvádějí, že až takovou zrůdou, jak ho vykreslují dějiny, nebyl. Třeba dlouho tradovaná historka o jeho chování při Velkém požáru Říma je zřejmě jen mýtus, a stejně tak ke smrti jeho druhé manželky možná došlo úplně jinak, než se tvrdilo.

Matkou císaře za každou cenu

Příští císař Nero se Agrippině mladší a jejímu prvnímu manželovi Gnaeovi Domitiovi Ahenobarbovi narodil v prosinci před 1985 lety. Otec zemřel už když byly chlapcovi tři roky. Zpočátku se nezdálo, že by dítě kdy usedlo na trůn. Jeho matka Agrippina sice byla sestrou tehdejšího císaře Caliguly, ale ten byl mladý a mohl mít vlastní potomky. Když se navíc Agrippina zapojila do spiknutí proti svému bratrovi, byla poslána do vyhnanství.

Pak ale došlo k nečekaným změnám. Tehdejšího císaře Caligulu někdo i se ženou a dítětem zavraždil, na trůn usedl Neronův prastrýc Claudius, a Agrippina se tak mohla vrátit do Říma. A tehdy ctižádostivá Neronova matka začala dělat vše proto, aby jednou vládl její syn.

Císař Nero a jeho matka Agrippina. Jejich vztahy se postupně zhoršily a propukl mezi nimi boj o moc, který vyvrcholil vraždou Agrippiny.Císař Nero a jeho matka Agrippina. Jejich vztahy se postupně zhoršily a propukl mezi nimi boj o moc, který vyvrcholil vraždou AgrippinyZdroj: Wikimedia Commons, Carlos Delgado, CC BY-SA 3.0

Císař Claudius sice měl ženu a dvě děti, ale poté, co přišel manželce na nevěru a byla popravena, měla Agrippina volné ruce. Císař Claudius si ji vzal za ženu, a jako císařova manželka pak pro svého syna Nerona zajistila to nejlepší vzdělání - do Říma byl jako jeho vychovatel povolán filozof Seneca.

To byl pro Agrippinu teprve začátek. Když viděla, jak nadaný a chytrý je její syn, přesvědčila manžela Claudia, aby Nerona adoptoval. Tím se Nero stal následníkem trůnu - stále žijící Claudiovy děti z prvního manželství totiž byly mladší než on. „Agrippina dosáhla toho, aby byl Nero upřednostněn před mladším nevlastním bratrem Britannicem, který byl právoplatným následníkem trůnu. Bezohledně pak pokračovala ve svých intrikách vůči Claudiovým rádcům, aby zajistila synovi moc,“ uvádí encyklopedie Britannica

V osobním životě nebyla Alžběta Šarlota Falcká, přezdívaná Liselotte, šťastná. Její manžel byl homosexuál, a vzhledem k tomu, že Liselotte nebyla považována za příliš krásnou, neměla ani mnoho jiných nápadníků.
Nejmocnější žena ve Versailles: Ošklivá Liselotte směla kritizovat milenky krále

Agrippina neváhala k upevnění Neronova postavení použít jakékoliv prostředky - například v roce 53 zařídila, že se tehdy šestnáctiletý chlapec oženil s Claudiovou dcerou, svou nevlastní sestrou Octavii. Dívce bylo v té době pouhých třináct let.

Agrippininy snahy se ale vyplatily. Když císař Claudius o rok později zemřel (některé zdroje uvádějí, že mu do hrobu pomohla sama Agrippina, historici se však v tomto ohledu neshodují), jeho nástupcem byl zvolen právě Nero. „Římským císařem byl od 13. října roku 54 až do své smrti v roce 68. Je považován za posledního panovníka z julsko-klaudijského rodu,“ připomíná server Live Science

Dobrý vládce

Navzdory tomu, že na trůn se Nero dostal díky intrikám své matky, jeho nástup byl v Římě přivítán s nadšením a v prvních letech byl oceňovaným a populárním vládcem. Agrippina mu zajistila, že hned v první den vlády si na svou stranu svými projevy naklonil elitní jednotku určenou na ochranu panovníka - pretoriánskou gardu (toto bylo velmi důležité, neboť právě pretoriáni byli ti, kdo v Římě velmi často nakonec vykonával vraždy svých bývalých pánů, když se ti stali nepohodlnými) - i Senát.

Před Senátem Nero pronesl řeč, kterou mu napsal Seneca, a vysloužil si ovace. „Nero slíbil že bude potírat korupci, která bujela na Claudiově dvoře, a vrátí moc Senátu. A i když to slibovali před ním i jiní, Nero svá slova dodržel - nechal zrušit nevyhovující zákony a skutečně obnovil autoritu Senátu,“ uvedl autor pojednání Nero a umění tyranie Hareth Al Bustani.

Mladý císař (Neronovi v době nástupu na trůn bylo pouhých šestnáct let) měl velkou oporu ve zkušených a dobrých rádcích - zejména Senecovi a Burrovi. Díky jejich vlivu schválil některé reformy, které mu vysloužily popularitu u lidu. „Zasáhl proti korupci, zakázal krvavé zápasy, snížil daně či rozšířil práva otroků,“ uvádí encyklopedie Britannica.

Princezna Luisa, v pořadí čtvrtá dcera britské královny Viktorie. Takhle vypadala přibližně v době, kdy měla zásnuby
Kráska s tajemstvím: Princezna Luisa používala falešné jméno a měla svést švagra

Jenže Neronova popularita brzy začala kolísat. Jeho chování totiž mnozí jeho současníci považovali za skandální. „Tím, že o stát se starali jeho rádci Seneca a Burrus, Nero měl více méně volnou ruku a mohl se oddávat různým potěšením. Skandály vyvolávaly třeba jeho noční tahy městem,“ uvádí encyklopedie Britannica.

Císař si také oblíbil divadelní a hudební umění. To by samo o sobě ještě nebylo nic špatného, jenže Nero nemínil zůstat pouze divákem, nýbrž začal sám vystupovat. A to bylo v dané době bráno jako něco pobuřujícího. Herci, zpěváky a komendianty totiž běžně byli otroci. Vyšší společenské vrstvy shledávaly jako nanejvýš hrozné, když něco takového vykonával císař, a jejich úcta k Neronovi kolísala.

Jenže to nejhorší mělo teprve přijít. Nero totiž stále více začal toužit po tom vládnout sám, a kolem jeho osoby se tak rozpoutal mocenský boj, v němž se projevila Neronova povaha. A právě v tuto chvíli začíná příběh Nerona krutovládce, muže doslova utrženého ze řetězu.

Jedna vražda za druhou

Prvním problémem byla jeho matka Agrippina. Ta se sice mohla pyšnit tím, že má syna císaře, rozhodně ale nechtěla, aby vládl sám - toužila totiž vládnout s ním. A jelikož se Nero stále více začal vymykat její kontrole, urputně se snažila zachovat si postavení. „Zuřila, když si všimla, že jí syn uniká z moci,“ zmiňuje ecyklopedie Britannica.

Tím si ale podepsala ortel smrti. Dospívajícímu Neronovi se totiž líbilo stále méně a méně, že by jeho matka měla mít stejné postavení jako on. A přesně to Agrippina chtěla. „Když přijel vyslanec arménského krále, pokusila se zasednou vedle Nera, čímž by dala najevo, že jsou si rovni,“ zmínil autor Al Bustani. Jen díky zákroku Neronových rádců tohle Agrippina neudělala.

Pro jejího syna to ale byla poslední kapka. „Zhruba po dvou letech se jejich vztah ocitl v troských. Agrippina nejdříve zmizela z mincí, kde byla původně zobrazována se svým synem a Nero se jí dál snažil zbavit moci,“ zmiňuje server Live Science.

Princezna Žofie Britská zachycená na portrétu zhruba ve věku, kdy přivedla na svět nemanželské dítě
Královský skandál princezny Žofie: Dítě měla se sluhou, syn ji vydíral

Agrippina, v touze zachránit si kůži, začala Neronovi tvrdit, že jeho postavení neohrožuje ona, ale jeho mladší nevlastní bratr Britannicus. Byť se reálně zřejmě nijak nepokoušel Nerona ohrozit, při jedné hostině v roce 55 náhle a za zvláštních okolností zemřel. Podle antických dějepisců ho nechal Nero zabít.

Ani to Agrippině nepomohlo. Nero, zřejmě posmělen smrtí Britannica, se rozhodl, že nejlepším řešením bude matku zprovodit ze světa. Nejdříve se pokusil zabít ji tak, že nechal potopit loď, na které plula. K jeho smůle ale Agrippina přežila. Podruhé už Nero nemínil ponechat nic náhodě, a přímo nařídil pretoriánské gardě, aby Agrippinu odstránila. Psal se rok 59. „Oficiálně ji zabil proto, že údajně plánovala jeho vraždu,“ píše Live Science.

Císař Nero se poprvé pokusil svou matku Agrippinu zabít tak, že nařídil, aby její loď ztroskotala. Agrippina ale přežila.Císař Nero se poprvé pokusil svou matku Agrippinu zabít tak, že nařídil, aby její loď ztroskotala. Agrippina ale přežilaZdroj: Wikimedia Commons, Gustav Wertheimer - Heritage Auctions, volné dílo

Vražda matky byl jen začátek. Nero se obklopil přáteli se špatnou pověstí a své dlouholeté vychovatele a rádce Senecu a Burra začal obviňovat z různých nepřístojností a ti raději rezignovali na pozici rádců a už se jen snažili alespoň trochu korigovat Neronovo extravagantní chování. Z úřadu sesadil spojence své matky, navíc začal uvažovat o rozvodu se svou ženou, lidem oblíbenou Octavii, aby si mohl vzít svou milenku Poppaeu Sabinu (mimochodem, manželku jednoho ze svých nových přátel).

Pak zemřel (přirozenou smrtí) Neronův bývalý rádce Burrus, a na Senecovu hlavu se snesla ještě hrůznější snůška obvinění, po kterých se tento muž prakticky stáhl z veřejného života. Nakonec nechal Nero Senecu zabít. Císař se zbavil dalšího člověka, který byl pro něj nepohodlný.

Britský král Eduard VII., nejstarší syn královny Viktorie.
Eduard VII. měl zástupy milenek. I díky němu se dal Charles dohromady s Camillou

Jako překážku vnímal i Octavii. Nejdříve se sice vše pokusil řešit rozvodem - oficiálním důvodem byla údajná Octaviina neplodnost - a vyhnáním do vyhnanství (kvůli obvinění, že Octavia udržuje sexuální styky s otrokem).

Když ale zjistil, že lid stojí na straně populární Octavie, rozhodl se, že bezpečnější bude první manželku zcela odstranit. Poté, co se vrátila do Říma, ji opět obvinil z cizoložství a opět poslal do vyhnanství, tentokrát už ale s rozkazem, aby spáchala sebevraždu. Když to Octavia odmítla, nechal ji zavraždit ochrankou jednoho ze svých přátel.

Řím hořel, a Nero hrál

Při všech výstřelcích (zejména proto, že Nero samovládce začal po vraždách omezovat moc Senátu) jeho popularita v Římě rapidně klesala. Ten zásadní hřebík do rakve jí zasadil požár Říma z léta roku 64. Požáry byly v dané době ve městě poměrně časté, když jej ale plameny začaly svírat onoho července, byla to katastrofa téměř nevídaných rozměrů. Plameny pustošily Řím celých devět dní a velkou část zcela zničily. Ze čtrnácti městských obvodů se katastrofa vyhnula jen třem.

Vzhledem k obrovským škodám lidé rychle začali hledat vinníka. A brzy se začala šířit šeptanda, že město nechal zapálit sám Nero. Údajně kvůli tomu, že chtěl město přetvořit k obrazu svému, a aby mohla začít přestavba, muselo být to původní nejdříve zničeno. Zašlo to tak daleko, že Suetonius do svého díla zaznamenal, že Nero sledoval požár oblečený do divadelního kostýmu, hrál na kitharu a zpíval.

V roce 64 vypukl Velký požár Říma. Mnozí z něj vinili císaře Nera, traduje se historka, že při pozorování ničivého živlu hrál na kitharu a zpíval. Podle všeho to ale není pravda.V roce 64 vypukl Velký požár Říma. Mnozí z něj vinili císaře Nerona, traduje se historka, že při pozorování ničivého živlu hrál na kitharu a zpíval. Podle všeho to ale není pravdaZdroj: Wikimedia Commons, Hubert Robert, volné dílo

Část novodobých historiků ale upozorňuje, že Neronova vina na požáru je zřejmě smyšlená, a plameny nebyly dílem žháře. A stejně tak historka o jeho necitlivém chování je zřejmě jen výmyslem, který měl sloužit jako zbraň v politickém boji proti Neronovi. „Nero nemohl založit požár, neboť v době jeho vypuknutí byl ve své vile mimo Řím,“ připomíná encyklopedie Britannica. Podle serveru Live Science byl Řím jednoduše přeplněný. A mnoho budov bylo z hořlavého materiálu, což urychlilo vypuknutí i šíření požáru.

V Neronův prospěch svědčí také to, že po požáru se výrazně zasazoval v pomoci postiženým lidem. „Nero nechal otevřít své zahrady pro lidi, kteří přišli o domy, poskytl jim obrovské množství jídla a postaral se, aby začala mohutná rekonstrukce,“ uvedl historik Al Bustani.

Britská královská princezna Viktorie byla nejstarší dcerou královny Viktorie. Sňatkem se stala pruskou královnou a německou císařovnou.
Porodila jsem invalidu, děsila se matka německého císaře. Syn ji nechal izolovat

Na druhou stranu, požár mu opravdu pomohl v tom, aby mohl začít uskutečňovat své plány na přestavbu Říma. „Ihned po uhašení plamenů nechal začít stavět obří palác, známý jako Zlatý dům (Domus Aurea),“ zmiňuje encyklopedie Britannica. To byla ale chyba. Město bylo stále v šoku z prožité hrůzy a Neronova rozhazovačnost lidi pobouřila.

A zde už řeči o jeho krutosti přestávají být pouhé mýty. Čím rychleji se šířily zvěsti o možné Neronově vině, tím rychleji císař potřeboval najít jiného vinníka. Obětním beránkem se stali křesťané, které císař dlouhodobě pronásledoval.

Císař nařídil uvěznění křesťanů, mnohé z nich čekaly drakonické tresty. Skončili rozsápaní šelmami, přibití na kříže či byli popraveni upálením.

Smrt těhotné manželky

S plánovanou přestavbou města po požáru Neronova popularita ještě více upadla. Stavba zejména Zlatého domu totiž spolkla obrovské množství peněz ze státní pokladny, což se projevilo mimo jiné na daních.

Na frak dostal i Neronův osobní život. V létě roku 65 zemřela jeho druhá manželka Poppaea Sabina, která byla v době smrti těhotná. Podle některých ji buď sám zabil, nebo nechal zabít Nero. I v tomto případě ale jde podle názoru některých novodobých historiků o nafouklou bublinu, a Nero má být v podivné smrti nevinně.

Druhou manželkou císaře Nera byla Poppaea Sabina. Zemřela v době, kdy čekala císařovo dítě. Podle některých ji Nero zabil, ne všichni historici se ale na této verzi shodují.Druhou manželkou císaře Nerona byla Poppaea Sabina. Zemřela v době, kdy čekala císařovo dítě. Podle některých ji Nero zabil, ne všichni historici se ale na této verzi shodujíZdroj: Wikimedia Commons, VIATOR IMPERI from HISPANIA - Museo Arqueológico Madrid, CC BY-SA 2.0

„Podle rozšířené historky zabil Nero manželku tak, že ji v záchvatu zuřivosti kopnul do těhotenského břicha,“ uvádí server British Museum. O tom ale historikové pochybují. Nero podle nich určitě chtěl děti, a to, že by ublížil těhotné manželce minimálně do doby, než porodí, je podle nich nepravděpodobné.

Všichni chtějí zabít Nerona

Neronovi se sice poměrně dařilo v zahraniční politice - podařilo se mu třeba podmanit Arménií, nevole vůči jeho osobě ale v Římě stále rostla. „Lidem vadily jeho výstřelky i nákladný životní styl v podobě stavby paláců či drahých darů pro jeho oblíbence,“ uvádí encyklopedie Britannica.

A tak zatímco Nero odjel na delší dobu do Řecka, v Římě se rozpoutal divoký mocenský boj. Jisté bylo jediné - začal převažovat názor, že je potřeba císaře odstranit.

Gilotinou se v minulém století nepopravovalo pouze ve Francii, ale i v jiných státech.
Poslední poprava gilotinou: Život ukončila brutálnímu vrahovi s jednou nohou

Když se Nero vrátil do Říma, situace byla už natolik vyhrocená, že se začal bát o svůj život. Dřívější spojenci a přátelé se od něj odvrátili a velitel pretoriánské gardy mu poradil, aby se raději zabil sám dříve, než to udělá někdo jiný. Jak připomíná server British Museum, Nero se ještě pokusil uprchnout. Když se ale v úkrytu u přítele nedaleko Říma dozvěděl, že byl senátem prohlášen za nepřítele lidu - což znamenalo popravu - usoudil, že smrt vlastní rukou bude zřejmě nejméně bolestná.

Když se k sídlu blížíli jezdci, vzal dýku a vrazil si ji do hrdla. Bylo mu pouhých třicet let.