„Nejprve bude výběr, ale mohu říci, že tento oddíl se bude nejspíše připravovat na Měsíc,“ uvedl šéf agentury Vladimir Popovkin rozhlasové stanici Echo Moskvy a odhadl, že mise by se mohla uskutečnit ještě v tomto desetiletí. „Myslím, že do roku 2020 člověk bude na Měsíci,“ řekl.

Nábor je podle Popovkina otevřen všem ruským občanům s technickým či lékařským vzděláním.

Nový šéf Roskosmosu pokračuje ve šlépějích svého odvolaného předchůdce Anatolije Perminova, který obdobnou předpověď vyslovil začátkem loňského roku: s pilotovanými lety k Měsíci se prý už dávno počítá v polovině příští dekády.

Plány znovu vyslat astronauty na Měsíc dříve ohlašovala i americká kosmická agentura NASA; hovořilo se o letech 2018–2020.

Naposledy lidská noha na Měsíc vkročila téměř před čtyřmi desetiletími. Kosmonauti z šesté americké měsíční expedice Eugene Cernan a Harrison Schmitt opustili Měsíc 14. prosince 1972, tři dny po přistání. Jako vůbec první lidé přistáli na Měsíci roku 1969 Neil Armstrong a Edwin Aldrin v rámci programu Apollo. Po tomto americkém prvenství se sovětská kosmonautika soustředila na vyslání prvních vesmírných vozítek na Měsíc, Lunochodů, na počátku 70. let minulého století.

Větší kroky

Ruští experti koncem loňského roku předpovídali, že po neúspěchu meziplanetární mise „Fobos-Grunt“ by se ruský vesmírný program mohl přeorientovat z Marsu na Měsíc. „Znovu přehodnotíme, jak rozložit síly. Možná má smysl udělat větší kroky k Měsíci a ohledně Marsu vsadit na spolupráci s partnery,“ říkal Popovkinův zástupce Vitalij Davydov.

Podle akademika Lva Zeljoného, který řídí ústav vesmírných výzkumů, by i objev výskytu ledu v polárních končinách Měsíce mohl být perspektivně využit ke zřízení stálé základny či mezinárodní observatoře, nejspíše však po roce 2040. Prvním krokem by se však mělo stát vyslání měsíčních vozítek a dalších sond.

Podle komentátorů však „futuristické nápady“ poněkud kontrastují se současnou situací v ruské kosmonautice, která v loňském roce 50. výročí letu prvního kosmonauta Jurije Gagarina utrpěla sérii neúspěchů, vrcholících havárií sondy Fobos-Grunt, posléze přičtenou kosmickému záření a padělané elektronice z ciziny. Odkladu se tak podle agentury RIA Novosti mají dočkat i starty k Měsíci v rámci rusko-indické mise Luna-Resurs a ruské mise Luna-Glob původně plánované na rok 2015.