Mezinárodní skupina vědců pod vedením profesorky Li Liu zkoumala pravěké naleziště nedaleko jeskyně Rakefet u izraelského města Haifa. Stopy organických látek, které odborníci odebrali a podrobili laboratorním testům, objevili v primitivních hmoždířích, vytvořených s největší pravděpodobností lidmi patřícími k Natúfienské kultuře. Ti v oblasti žili mezi obdobím paleolitu a neolitu.

Zpráva z výzkumu nazvaná „Fermentované nápoje a skladování potravin ve 13 tisíc let starých hmoždířích jeskyně Rakefet v Izraeli: Zkoumání Netúfienských rituálních hostin“ se podle deníku The Times of Israel, kterému se ji podařilo získat již nyní, poprvé objeví v říjnovém vydání odborného magazínu Journal of Archeological Science. 

Laboratorní analýza a archeologické nálezy podle připravovaného článku dokazují, že Natúfiené používali odrůdy sedmi různých druhů rostlin. „Patří mezi ně pšenice, ječmen, oves, len, lýková vlákna i zelenina,“ stojí v textu.

Pivo jako rituál

„Ukládali rostlinnou potravu včetně sladu z pšenice nebo ječmene do lněných nádob, které skladovali v hmoždířích vyhloubených do kamene. Díry vyhloubené do skalního podloží zase používali k drcení a vaření rostlinných potravin, včetně vaření piva. To zřejmě sloužilo k rituálním hostinám,“ vysvětluje Liu. „Jde o nejstarší člověkem vyrobený alkohol na světě.“

Vědci již delší dobu spekulují, že právě alkoholické nápohe mohly být prvotním impulzem k osvojení pěstování obilovin. „To vedlo k výrazným sociálním a technologickým změnám v historii lidské rasy. Podobné teorie však byly považovány za vysoce kontroverzní,“ uvádí vědci ve zprávě. „My nyní předkládáme archeologický důkaz nejstaršího piva vyrobeného z obilovin lidmi, kteří putovali za potravou a nezůstávali na jednom místě.“

Organické stopy mohou podle týmu archeologů pocházet z období zhruba mezi 11,7 a 13,7 tisíci lety. V červenci letošního roku přitom jiný tým odborníku objevil na severovýchodě Jordánska spálené zbytky Natúfienského chleba datované do zhruba stejného časového období. Je tedy možné, že Natúfiené znali dříve pivo než chléb. Obě potraviny však výrazně předčily nejstarší důkazy o pěstování obilovin v oblasti, které pochází teprve z doby před čtyřmi tisíci lety.

Šťastná náhoda

Cílem vědců ze Stanfordské univerzity původně nebylo uhasit zvědavost ohledně výroby piva. „Prostě jsme chtěli zjistit jaké rostliny mohli tehdejší lidé jíst, protože v archeologických záznamech v tomto směru bylo jen velmi málo údajů,“ řekla deníku Stanford News Liu.

Po prvních laboratorních testech však tým vytvořil hypotézu, podle které Netúfiené používali třífázový proces výroby piva. Nejprve připravili pomocí klíčení pšeničných či ječmenných zrn slad, který následně zahřívali a za pomoci divokých kvasinek fermentovali. Pro ověření hypotézy vytvořili v laboratorních podmínkách kopii pravěkého pivovaru. 

„Žádný pivní sommelier zatím nezkoušel, jak pivo chutná. Směsice několika uvařených obilovin byla spíš řídkou kaší než oblíbeným průzračným nápojem, který známe dnes,“ uvedla účastnice výzkumu doktorandka Jiajing Wang.

Fascinující populace

Natúfiené jsou pro vědce velice zajímavou kulturou. „Žili v období, kdy lidé přecházeli od lovu a sběru k usedlejšímu způsobu života a začínalo se měnit i složení jejich stravy,“ říká archeolog z univerzity v Kodani Tobias Richter. Jedná se o jednu z prvních lidských kultur, která začala cíleně pěstovat obiloviny.

Jeskyně Rakefet byla objevena již v roce 1956 a první průzkum probíhal mezi lety 1970-1972. Od roku 2004 místo zkoumali izraelští archeologové z univerzity v Haifě. Těm se mimo jiné podařilo odhalit nejstarší pohřební květinové zákony na světě.

„Pozůstatky Natúfienů v jeskyni Rakefet nás zřejmě nikdy nepřestanou překvapovat,“ myslí profesor Dani Nadel archeologického institutu univerzity v Haifě. „Odhalili jsme pohřebiště se zhruba 30 těly, řadu nástrojů a zvířecích kostí a okolo stovky kamenných hmoždířů. Některé kostry byly výborně zachované a dokonce jsme z nich získali vzorky DNA. Díky tomu máme důkaz o květinových pohřbech,“ uzavírá.