Kliknutím zvětšíteSlovo advent pochází z latinského adventus, což znamená příchod nebo návštěva. Advent je pro mnohé křesťanské církve začátkem duchovního roku a slaví se čtyři neděle před Štědrým dnem.
Z křesťanského hlediska je pojímán jako oslava pozemského narození Ježíše před přibližně dvěma tisíci lety, ale také jako příprava a očekávání druhého příchodu Krista.
Dříve byla doba adventní zároveň dobou půstu, kdy byly zakázány zábavy, svatby a hodování. V západní tradici je advent také dobou zklidnění. Odpovídalo to životnímu stylu našich předků, jejichž přirozeným rytmem byla intenzivní práce od jara do podzimu, kdy bylo nutné zvládnout veškeré zemědělské práce, a odpočinek v zimě, kdy se vykonávaly domácí práce, jako byly draní peří, šití, pletení, předení, tkaní apod.
V letošním roce začal advent nedělí 27. listopadu. Každá ze čtyř adventních neděle má jiné duchovní téma a často zahrnuje slavnostní zapálení adventní svíce. Stejně jako mnoho jiných náboženských aspektů se i adventní zvyky a obyčeje na různých místech liší. Přinášíme vám náhled na některé adventní a obecně vánoční tradice z různých zemí světa.
Rakousko
Symbolem rakouského adventu je jedna z nejoblíbenějších vánočních písni Stille Nacht, která se zde i zrodila. Podle webových stránek German-way vznikla o Vánocích roku 1818. V češtině ji známe jako Tichou noc, v Anglii zase jako Silent Night, a zpívá se v drobných odchylkách od originálu dodnes. Přeložena je do více než tří set jazyků a nářečí.
Rakušané, stejně jako Češi, před vánoci pečou několik druhů cukroví, například vanilkové rohlíčky. Stromeček rozsvěcí 24. prosince a dárky jim nosí Ježíšek.
Čína
Při pomyšlení na advent se vám možná hned nevybaví Čína, ale zhruba 5,1 procenta z 1,41 miliardy obyvatel této asijské velmoci jsou křesťané.
Čínští křesťané během adventu osvětlují své domovy barevnými, papírovými lucernami a v oknech jejich domovů můžete najít vystřižené a pověšené červené papírové pagody.
Dodržují mnoho tradic, které přinesli západní misionáři. Novou vánoční tradicí je rozdávání jablek, která se někdy prodávají v obchodech zabalená v barevném papíru. Číňané mají také svého Santu či Ježíška. Jmenuje se Sheng Dan Lao Ren čili Vánoční starý muž a naděluje dětem dárky do punčoch ponechaných za oknem.
Chorvatsko
Zhruba 86 procent obyvatel této země na Balkánském poloostrově jsou římští katolíci a advent je zde velkou součástí náboženského života. Pro některé Chorvaty začínají přípravy na Vánoce vlastně ještě před adventem, a to 25. listopadu, kdy se slaví svátek svaté Kateřiny.
Prva adventska nedjelja (neboli první adventní neděle) je čtvrtá neděle před Vánocemi a zapaluje se i zde první ze čtyř svící na adventním věnci. Obyvatelé hlavního města Záhřebu tradičně rádi chodí k venkovním dřevěným stánkům s ručně vyráběnými suvenýry, pečenými kaštany a svařeným vínem. Na Štědrý den jedí Chorvaté "bakalar" (druh sušené tresky), dárky jim nosí Otec Vánoc (Božičnjak).
Německo
Obdobně jako v Česku a Rakousku, i Němci dodržují tradici adventního věnce se čtyřmi svíčkami. Každou neděli se kolem něj scházejí, zazpívají si koledy a zapálí další svíčku.
Stollen (štola), něco jako ovocný koláč, je jednou z nejstarších tradic vánočního pohoštění v Německu. Německé děti si zase užívají adventních kalendářů, kdy každý den otevírají malá dvířka, která ukrývají čokoládovou pochoutku.
K štědrovečerní večeři byla tradiční pečená kachna nebo husa, dnes ji ale kvůli časové náročnosti ve většině rodin jedí až na první nebo druhý svátek vánoční. Na sváteční tabuli tak najdete spíše německou verzi bramborového salátu s klobásou, případně různé pochoutky, které si rodina v průběhu roku nedopřává. Po večeři dárky nosí Ježíšek nebo Vánoční muž (Christkind).
Maďarsko
Vedle věnce a adventních kalendářů plných malých čokoládových bonbónů jsou další maďarskou tradicí během adventu takzvaná matiné. Jedná se o každodenní mši, která se koná vždy za úsvitu od první adventní neděle do Štědrého dne. Můžete ji znát také pod názvem Andělská mše nebo Zlatá mše (obdobou jsou české roráty).
Klasickým adventním pohoštěním v Maďarsku je beigli: rohlíčky tradičně plněné mákem nebo vlašskými ořechy. Maďaři jsou také národem milujícím hudbu a v okolí hlavního města Budapešti a dalších měst a obcí se tradičně koná nespočet různých vánočních koncertů.
Dárky dětem i dospělým nosí, jako v mnoha jiných evropských zemích, Ježíšek (Jézuska).
Mexiko
Advent v Mexiku přináší náboženské obřady známé jako Las Posadas (španělsky Hostiny.) Tato devítidenní slavnost, která připomíná cestu Marie a Josefa, se koná od 16. do 24. prosince.
Ve městech a vesnicích po celém Mexiku kráčí každý večer procesí, které obvykle tvoří děti převlečené za anděly. Vydávají se do vybraných domů, kde často dostanou drobné občerstvení. Tento zvyk se dodržuje také v některých částech Spojených států.
Na štědrovečerní stůl v Mexiku patří krocan, mořská treska a také typické obložené mísy zvané „romeritos“, na nichž nechybějí masové placičky, krevety a výhonky divoce rostoucích bylin.
Na nadílku si musejí mexické děti počkat až do půlnoci. Tehdy se do jesliček pokládá figurka dítěte znázorňující právě narozeného Vykupitele. Až poté přichází čas na rozbalování dárků.
Polsko
„Pro hluboce katolické Polsko přináší advent modlitby, půst a duchovní přípravu na Vánoce,“ uvádí podle CNN Svaz polských žen v Americe. Lidé zůstávají během dlouhých tmavých večerů uvnitř a vyrábějí ozdoby na vánoční stromek a ručně vyráběné dárky, pečou vánoční cukroví a připravují další pochoutky na nadcházející svátky.
Poláci se tradičně účastní ranních mší zvaných roráty, jako v České republice. Když začínají, je venku ještě tma. Účastníci během mše zapalují svíčky, které symbolizují přicházející denní světlo a spásu.
Lidé také na vesnických a městských náměstích staví venkovní stánky vyzdobené vánoční tematikou, kde následně rozdávají cukroví, drobné dárky a přáníčka.
Vánoce začínají 24. prosince s východem první hvězdy. Kromě sv. Mikuláše o Štědrém dnu přichází Dzieciątko - Ježíšek, Aniołek - Andílek nebo Hvězdář/Hvězdička (Gwiazdor) a nadělují dárky pod stromeček. Sváteční stůl nebo i podlaha se zdobí trochou slámy, která má připomínat, že se Ježíšek narodil ve chlévě.
Spojené království
Zatímco ve Spojeném království se mnohé adventní a vánoční tradice tradují po staletí, například takzvané Christingles jsou zde poměrně novým svátkem.
Slovo může znamenat jak symbolický předmět, tak bohoslužbu. Christingles se vyrábí z pomeranče, který se ozdobí svíčkou, červenou páskou a sladkostmi.
Pokud jde o bohoslužbu, její součástí mohou být modlitby, čtení a zpěv. Vybírají se při nich také financi pro nejrůznější dětské charitativní organizace. Může se konat na začátku adventu až do Hromnic, ale oblíbeným dnem konání je Štědrý den.
Dárky do připravených punčoch nosí 24. prosince večer Otec Vánoc, ráno si je pak nedočkavé děti mohou rozbalit. Slavnostní hostina začíná obvykle v pravé poledne 25. prosince.
Skandinávie
Kromě Ježíška, Vánočního muže či svatého Mikuláše najdeme v Evropě ještě pár, pro nás možná poměrně netradičních, vánočních postav. Zajímavá je v tomto ohledu například Skandinávie.
Ve Švédsku nenosí dárky Ježíšek ani Santa Claus. Až do 19. století je roznášela vánoční koza (dodnes nosí dárky v sousedním Finsku), kterou postupem času nahradil skřítek. Někde se jmenuje Tomte a jinde Niss. Typickou vánoční ozdobou je slaměná postavička kozla k zavěšení na stromeček, nebo v nadživotní velikosti, která se později na Tři krále hází do ohně.
Norské vánoční zvyky jsou velmi podobné našim. Dárky však místo Ježíška nosí skřítek Julenissen. Pověst o něm pochází z konce 18. století. Ve stejné době se v Norsku usadila tradice vánočního stromu.
14
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
