Poté, co dlouholetý správce území, Československá paroplavební společnost (ČSPL), skončila v konkurzu, dostala přístav před dvěma lety do pronájmu firma Eko Logistics. Především proto, aby stát nemusel platit nákladnou údržbu chátrajících objektů.

Po několika německých upozorněních, že areál kazí pověst modernímu přístavu, se Česko rozhodlo zašlou slávu oprášit. „Přístavní území je ostudou nejen České republiky, ale i Hamburku jako takového. 
V Hamburku je mezi podnikateli velký zájem o využívání přístavu, a pokud ho část leží ladem, je to škoda" řekl HN šéf Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů s tím, že rekonstrukce může vyjít zhruba na sto milionů korun.

Omezení přístupu

Pikantní je, že Fojtů býval členem představenstva ČSPL, předchozího správce přístavu. Ambiciózní plány na rekonstrukci, která má začít 
v létě, však může zkřížit výstavba olympijské vesnice, stadionu a dalších sportovišť, která by mohla Čechům přístup k areálu zkomplikovat, varoval ve středu portál německého listu Die Welt. Německo hodlá usilovat o právo uspořádat olympijské hry 
v Hamburku v roce 2024.

„Jakékoli omezení přístupu k přístavu je nepřijatelné," postěžovalo si české velvyslanectví s tím, že je do plánů nikdo nezasvětil.

„Ani velvyslanectví České republiky, ani ministerstvo dopravy, ani Ředitelství vodních cest České republiky nebyly německou stranou v této problematice osloveny," uvedla česká ambasáda ve vyjádření pro Die Welt. V roce 2014 se přitom české ředitelství vodních cest hamburského přístavního úřadu (HPA) tázalo, zda plány na uskutečnění olympijských her zasáhnou i pozemky, které využívá Česká republika. „Dostali jsme oficiální odpověď, že areál pro olympijské hry se českého přístavního území netýká a jeho využívání nebude nijak omezeno," řekl Weltu obchodní přidělenec na českém velvyslanectví v Berlíně Tomáš Ehler.

„Z posledních zveřejněných ilustrací ale vyplývá, že to tak být nemusí," připustil Ehler. Podle návrhů by totiž přístup k Vltavskému přístavu omezila nebo zcela znemožnila řada mostů. „Proto jsme letos v březnu od HPA žádali vysvětlení. Dosud jsme nedostali žádnou odpověď," dodal Ehler.

Území zahrnující areály na nábřežích Moldauhafen, Saalehafen a lokalitu na ostrově Peuten dostalo Československo na základě Versailleské smlouvy v roce 1929 do pronájmu na 99 let, tedy do roku 2028. Česká republika dostala území do správy v roce 1993. Za pronájem Česko podle listu Die Welt platí 100 tisíc eur (více než 2,7 milionu korun) ročně.

Ve smlouvě je zakotvená 
i možnost prodloužení pronájmu, pokud by Česko pro areál nedokázalo najít využití a chtělo by jej vrátit, muselo by ale Německu uhradit nákladnou likvidaci ekologických zátěží.

Historie mořeplavbyČeskoslovensko začalo provozovat námořní plavbu po první světové válce, kdy dostalo svobodné přístavní pásmo v Hamburku a ve Štetíně. Česká námořní plavba vznikla v roce 1959 jako společný podnik s Čínou, podnik provozoval celkem 44 námořních lodí. Po ukončení spolupráce s Čínou v roce 1967 o část flotily přišel. ČR definitivně přišla o své obchodní loďstvo po kupónové privatizaci, ve které holding ČNP ovládly firmy spřízněné s podnikatelem českého původu Viktorem Koženým. Kožený flotilu, která ještě počátkem 90. let měla 22 lodí, rozprodal.