Protestů se zúčastnili hlavně železničáři, studenti a úředníci. Zablokovali silnice a ropné rafinérie od Paříže přes Lyon, Toulose a Nantes až po Marseille. Kvůli stávce muselo být zrušeno množství železničních i leteckých spojů. Prezident Macron, hlavní adresát nesouhlasu, je přitom momentálně v Karibiku kvůli hrozivé spoušti, kterou na francouzských ostrovech zanechal hurikán Irma.

Změna zákoníku práce je prvním velkým Macronovým krokem na poli legislativy. Její podstatou je rozvolnění některých mantinelů v oblasti pracovní doby, odměňování a odškodňování, kvůli kterým je francouzský trh práce zkostnatělý. Ačkoli se dotkne především soukromého sektoru, jeho odborová centrála CFDR se paradoxně k dnešním demonstracím nepřipojila.

Marketingový ředitel nízkorozpočtové letecké společnosti Ryanair Kenny Jacobs vyzval francouzskou vládu a Evropskou komisi, aby zasáhla. „Nemohou nečinně přihlížet, zatímco protesty působí evropským zákazníkům další a další trápení na cestách,“ rozohnil se Jacobs. Odboráři z CGT však již pohrozili, že bude hůř. Další, masivnější vlnu stávek plánují na 21. září. A dva dny nato chce uspořádat svou protestní akci neúspěšný krajně levicový prezidentský kandidát Jean-Luc Mélenchon.

„Prezident by měl lidem naslouchat, a ne je rozdělovat,“ prohlásil šéf CGR Philippe Martinez pro stanici France 2. Macron se však už dříve nechal slyšet, že „flákačům, cynikům a zastáncům tvrdé linie“ nehodlá ustoupit ani o píď. Zvláště výrazem „flákač“ nicméně podle politických komentátorů ještě přilil olej do ohně. Cílem francouzského prezidenta je stlačit v průběhu svého mandátu nezaměstnanost z 9,5 na 7,5 procent. Kvůli zvolené metodě jeho popularita poklesla prudčeji než ve srovnatelných obdobích všech třech jeho předchůdců v úřadu.