Robot také rozrušováním hornin připravuje analýzu uvolňovaných látek, aby vědci zjistili, jaké minerály obsahují. Uvedl to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Vozítko vyslalo na nedaleko ležící kámen velikosti pěsti 30 impulzů během deseti sekund a vypálilo v něm díru. Každý impulz vyšle přes milion wattů energie na dobu pěti miliardtin sekundy. Tím se vypaří kousek horniny o velikosti špendlíkové hlavičky a vznikne jiskra, kterou malý teleskop na horní straně vozítka snímá a analyzuje.

Cílem nedělního ostřelování kamene byl „výcvik v míření na terč", uvedla NASA podle agentury Reuters. Vědci ale také prozkoumají získaná data, aby zjistili složení prvního kamene, který nazvali Korunovace.

Osm let vývoje se vyplatilo

„Získali jsme z Korunovace skvělé spektrum – spoustu signálů," řekl šéf projektu chemicko-fotografické analýzy hornin na Marsu Roger Wiens z Národní laboratoře v Los Alamos, kde se zařízení vyvinulo. „Osm let vývoje se vyplatilo," dodal.

Curiosity nyní pomalu směřuje k oblasti Glenelg, kde se plánuje analýza dalších skal. Výzkumníky toto místo zajímá proto, že se tam nacházejí tři různé druhy terénu. Cesta ke Glenelgu vzdáleného asi 500 metrů od místa přistání by měla zabrat zhruba měsíc.

Šestikolové tunové vozítko poháněné jadernou energií přistálo počátkem srpna ve velkém kráteru poblíž rovníku Marsu. Jeho cílem je pátrat po organickém materiálu a chemikáliích považovaných za klíčové pro možnou existenci života.

Projekt za 2,5 miliardy dolarů (asi 51 miliard Kč) je první astrobiologickou misí NASA od zkoumání Marsu sondou Viking v 70. letech. Curiosity je nejpokročilejším výzkumným robotem vyslaným mimo Zemi.

Primárním cílem robota je Mount Sharp, což je hora zvedající se ze dna Galeova kráteru. Od místa přistání je hora vzdálená sedm kilometrů a cesta k ní by měla Curiosity trvat několik měsíců.

#flash|https://g.denik.cz/1/1b/animace-mars-ruda-planeta.swf|600|450|STXJ#