Roskosmos přitom ještě loni v září uzavřel se svým americkým protějškem dohodu v rámci programu Deep Space Gateway (Brána do hlubokého vesmíru), v rámci které by měla vzniknout stanice, která bude sloužit jako startovní pozice pro výzkum vzdáleného vesmíru. Budování stanice mělo začít v roce 2022.

Vlastní projekt

Vedoucí ruské vesmírné agentury místo však nyní přišel s tvrzením, že Rusko může program opustit a místo toho si navrhnout vlastní projekt, případně by se mohl dohodnout s partnerskými státy ze seskupení BRICS, tedy Brazílií, Indií, Čínou a Jihoafrickou republikou.

Své pohnutky odůvodnil šéf Roskosmosu tím, že pro Moskvu není přijatelná „druhořadá role“. „Ruská federace si nemůže dovolit účast v nynější podobě projektu, kde bude hrát druhé housle,“ cituje Rogozinovo prohlášení agentura RIA Novosti.

Poznamenal také, že Rusko pracuje na vývoji velkých raket, které by umožnily vybudovat vlastní orbitální platformu poblíž Měsíce, případně ve spolupráci s některými zeměmi skupiny BRICS, což je seskupení, které kromě Ruska zahrnuje také Brazílii, Čínu, Indii a Jižní Afriku.

O několik hodin později však mluvčí Roskosmosu Vladimir Ustimenko vysvětlil, že Rogozin tím rozhodně nechtěl říct, že Rusko odchází z projektu vedeného NASA.

Nutné vyjasnit role

"Rusko neodmítlo účast na projektu orbitální stanice společně se Spojenými státy," uvedl Ustimenko pro agenturu Tass. Dodal však, že je nutné vyjasnit role obou zemí.

„Spojené státy vyvíjejí skvělý program a stále hovoří o naší účasti v projektu, ale ve skutečnosti jej vidí jako ryze americký program. Musí se na něm však podílet všichni. My stojíme o rovnocennou spolupráci, partnerství,“ dodal Ustimenko.,

Plány na vytvoření stanice poblíž měsíce byly zveřejněny na jaře roku 2016. Agentura TASS tehdy citovala dokumenty ruské raketové a vesmírné společnosti Energia, která spolupracovala s americkou společností Boeing na koncepci budování lunární orbitální infrastruktury.

Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem se zhoršily od roku 2014 poté, co Rusko anektovalo ukrajinský Krym a také poté, co bylo několikrát obviněno, že se vměšovalo do amerických prezidentských voleb v roce 2016.

Rozruch na ISS

Rozruch v poslední době také vyvolala zpráva, že do lodi Sojuz na Mezinárodní vesmírné stanici někdo vyvrtal díru. Podle prvotních informací měl otvor omylem vyvrtat ruský zaměstnanec ve výrobním závodu. Ruský deník Kommersant však následně informoval o tom, že hlavní vyšetřovací verzí je úmyslné poškození rakety americkými kosmonauty. Sabotáž lodi měla zapříčinit nutnost návratu kosmické lodi na Zemi.

Mělo se tak stát kvůli onemocnění jednoho z členů posádky. Pokud by totiž posádka musela ISS opustit z důvodu nemoci, nikoli kvůli technické poruše, museli by Američané novou kosmickou loď zaplatit.

Samo vedení Roskosmosu odmítlo informace o údajné vině americké posádky komentovat. Rogozin pouze potvrdil, že díru skutečně někdo vyvrtal. Zda se tak stalo na oběžné dráze, nebo na Zemi, však zatím není jasné. "Situace je mnohem složitější, než jsme si dříve mysleli," uvedl s tím, že více informací podá, až bude šetření u konce. Připustil však, že ruští vyšetřovatelé věnují pozornost i verzi o poškození lodi ve vesmíru.