„V ochraně kybernetické infrastruktury je Česká republika daleko a vnímá nás tak i zahraničí, což je jeden z důvodů konání této konference právě v Praze,“ sdělil včera novinářům ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Díky činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zaujímá Česko v tomto úseku bezpečnostní ochrany první až druhé místo na světě.

Ve dnech 2. a 3. května se v Černínském paláci sejde 110 expertů, politiků a diplomatů z 28 zemí. Pozvánku nedostaly Čína a Rusko. První proto, že se už rozhodla pro vlastní technologie, druhá kvůli nezájmu o koordinaci společného postupu. „Konference není zaměřena proti nějaké firmě či státu, chceme aktivně přispět k debatě na toto téma, jejíž závěry by měly být učiněny na půdě EU i OSN,“ zdůraznil Petříček.

Akci, kterou uvede premiér Andrej Babiš, odstartují příspěvky odborníků z ČR, USA, Japonska, Austrálie a Jižní Koreje. V pracovních skupinách se pak bude hovořit o technologických, ekonomických a bezpečnostních aspektech převratné technologie a především o nastavení principů jejího rozšíření. 

Černé listiny ne

Problematiku zavádění sítí 5G, které jsou klíčem nejen ke kvalitativnímu skoku ve využívání vyspělých technologií, ale také bezpečnostním rizikem v případě zneužití, řeší všechny státy. V Česku ovládla veřejný prostor poté, co loni NÚKIB vydal varování směrem k produktům čínských firem Huawei a ZTE. Poslední zemí, jež vůči nim vyjádřila ostražitost, je Velká Británie. Faktem ovšem je, že ve srovnání s americkými, evropskými či jihokorejskými firmami jsou čínští dodavatelé levnější a zároveň nabízejí dobrou kvalitu. Některé státy chtějí už letos vyhlásit tendry na sítě 5. generace a zřejmě nebudou nikoho předem vylučovat.

Požadovaného stupně ochrany lze ale dosáhnout tím, že budou přijaty závazné standardy, na nichž se shodne většina zemí OECD nebo aspoň EU. Měly by stát na třech pilířích: bezpečnosti sítí, ochraně osobních dat a přizpůsobení regulatorního prostředí. 

Informace pro stát

Jedním z limitů pro vpuštění zahraničního dodavatele může být jeho domácí postavení. Pokud je legislativně vázán k předávání informací státu, mohl by být ze soutěže automaticky vyřazen. V tom případě by šly čínské firmy, jež jsou povinny údaje sdělovat, z kola ven. Důležité pochopitelně bude, do jaké míry budou soukromé firmy typu France Telecom nebo Deutsche Telekom ochotny podřídit své byznysové plány a možný zisk bezpečnostním zásadám obecné platnosti.

Mnohé firmy již mají s Huawei podepsáno memorandum o porozumění, což je jakýsi předstupeň obchodní smlouvy. Má ho i PPF Petra Kellnera, vlastníka mobilního operátora O2. Ředitel PPF pro veřejné vztahy Vladimír Mlynář však uvedl, že pokud by stát vydal zákaz ke spolupráci s Huawei na 5G sítích, respektovali by to. „Nemá smysl vytvářet nějaké černé listiny, účelnější je definovat bezpečnostní standardy, a bude na firmách, aby unesly důkazní břemeno, že je dodržují,“ míní Martin Povejšil, náměstek ministra zahraničí. 

Evropa se může proti náporu čínské produkce bránit i poukázáním na fakt, že zatímco zdejší výrobci se spoléhají jen sami na sebe, čínští se opírají o státní finanční odporu, tudíž mají nepovolenou konkurenční výhodu. 

I o tom se začátkem května bude na pražské konferenci hovořit. V jejím závěru promluví eurokomisařka Věra Jourová, do jejíhož portfolia spadá ochrana osobních dat. Měl by být také zveřejněn dokument, tzv. Pražské principy, který shrne stanoviska ke všem aspektům této agendy.