Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dějiště jaderné katastrofy v Černobylu láká turisty

Černobyl - Čtvrt století po výbuchu jaderného reaktoru v elektrárně v ukrajinském Černobylu zažívá uzavřená zóna kolem místa katastrofy turistickou konjunkturu. Ročně tam přijíždějí tisíce návštěvníků. A pořadatelé spoléhají na další magnet pro turisty – mistrovství světa ve fotbale v roce 2012, napsala agentura DPA.

25.4.2011 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK

Svůj malý, žlutý měřič radioaktivního záření má průvodce turistů Mykola Fomin v uzavřené zóně kolem černobylské elektrárny vždy u sebe. V maskovacím oděvu vypadá čtyřiadvacetiletý Ukrajinec spíše jako voják. „Přečtěte si pozorně bezpečnostní pravidla a podepište je,“ říká Fomin, než se se skupinou turistů vydá autobusem na prohlídku zamořené oblasti. To, že se s požehnáním ukrajinské vlády 25 let po dosud nejhorší havárii v dějinách jaderné energetiky nyní rozvíjí kolem místa, kde se odehrála, jakási hromadná turistika, ho nechává chladným.

„Za jeden den tady, v uzavřené zóně, vás zasáhne stejná dávka záření jako při transatlantickém letu mezi Evropou a USA,“ odpovídá Fomin těm, kdo na takové výlety pohlížejí skepticky. V názorech ohledně smyslu extrémních výletů po radioaktivní oblasti se rozcházejí i ti, kdo katastrofu přežili. Přece jen je Černobyl místem, z něhož vzešly smrt, rakovina a další těžké nemoci pro desetitisíce lidí.

Mimo úzký sektor kolem jaderné elektrárny žijí v ostatních částech třicetikilometrové uzavřené zóny ještě lidé – převážně důchodci. Když 26. dubna 1986 explodoval čtvrtý reaktor černobylské elektrárny, nebyl Fomin sice ještě ani na světě; zaměstnanec Černobylinterin­formu, jak se jmenuje společnost se 16 spolupracovníky, toho nicméně o katastrofě všelicos přečetl a mluvil o ní s některými z téměř 8000 lidí, kteří tu ještě pracují nebo žijí.

„Chceme co nejpodrobněji a nejautentičtěji osvětlit tu havárii v Černobylu,“ říká Fomin před reaktorem. Kolos je nyní nouzově chráněn obrovským ochranným sarkofágem z oceli a betonu a obehnán zdí a ostnatým drátem. Zdržet se na tomto místě je povoleno jen na pár minut, protože radiace je tu nadále mimořádně vysoká a zdraví nebezpečná. Návštěvníci mají dýchací masky a rukavice na ochranu před radioaktivním prachem.

Jen na zvláštní povolení

Do uzavřené zóny kolem elektrárny s celkem čtyřmi reaktorovými bloky, z nichž poslední byl definitivně zastaven teprve v roce 2000, smějí jen návštěvníci se zvláštním povolením. Bydlet se tam nesmí – stejně jako v někdejším socialistickém vzorovém městě Pripjať, vzdáleném od reaktoru asi dva kilometry. Sovětské panelákové sídliště, v němž kdysi žilo 50.000 lidí – většinou mladých rodin – je stále mimořádně střeženo. Dodnes je totiž vysoce radioaktivní a zůstane navždy neobyvatelné.

„Mnoho rodin tu tehdy mělo ty nejlepší podmínky v celém Sovětském svazu, školky, školy, zařízení pro volný čas a plné obchody,“ říká Fomin. Mluví smutným hlasem na místě konání oslav, před opuštěnými kolotoči jako svědky někdejší dětské radosti. Zónu, která zahrnuje i části Běloruska, navštíví ročně kolem 7000 lidí. Všude se rozpadají opuštěné domy zarůstající houštinami. Stále se opakují žluté cedule varující před radioaktivitou.

Z ukrajinského hlavního města Kyjeva pořádá Arsenij Finberg autobusové zájezdy do zóny vzdálené kolem 100 kilometrů. „Je to přirozeně určitá forma extrémní turistiky,“ říká osmadvacetiletý šéf cestovní agentury. Poměr návštěvníků ze Západu a z bývalého Sovětského svazu je podle něj vyrovnaný, asi půl na půl. Platí mezi 500 a 3000 hřiven (zhruba 1100 až 6650 korun) za osobu, podle počtu cestujících ve skupině. Vyšší ceny platí pro západní turisty, například z Německa, USA a Británie.

Finberg se odvolává na oficiální linii ministerstva pro mimořádné situace, jehož ministr Viktor Baloga výslovně doporučuje zájezdy do Černobylu jako atrakci. Na podzim Baloga povolil „řádně organizovanou a systematickou“ turistiku.

Oblíbená počítačová hra

Ukrajina a Polsko budou napřesrok spolupořadateli fotbalového mistrovství Evropy. Nejen kvůli Euru 2012 a výročí katastrofy má ale černobylská turistika konjunkturu, říká Finberg. Také na Ukrajině oblíbená počítačová hra S.T.A.L.K.E.R, v níž se v zakázané zóně honí zářící monstra, je podle něj pro mnoho lidí popudem k návštěvě dané oblasti. Poptávka je prý vyšší než počet vydaných návštěvních povolení. Žádné nestvůry tam ale nejsou.

Přesto je ale například v kyjevském muzeu Černobylu dobře vidět, jak ničivě působí radiace na nenarozený život. Mezi mnoha děsivými exponáty je i deformovaný potracený plod štěněte. Celkově vzbuzuje expozice s mnoha fotografiemi dokumentujícími lidské utrpení v důsledku černobylské katastrofy dojem válečného muzea. Finberg zdůrazňuje, že návštěva tohoto muzea je pro zájemce z řad návštěvníků Ukrajiny prvním a zřejmě i nejdůležitějším místem připomínky černobylské katastrofy.

Autor: ČTK

25.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Donald Trump
2 5

Donald Trump nebude po boku Hitlera, Stalina či Merkelové? Skandální

Podzemí. Ilustrační foto.
6

Pražské podzemí se otevírá. Odborníci představí nepřístupné chodby

Občan na Hradě? Českou politiku chce vyléčit „čtyřicetiletý kluk“ Marek Hilšer

/REPORTÁŽ Z PŘEDVOLEBNÍ KAMPANĚ A SETKÁNÍ S VOLIČI/ Zkoumá mozkové nádory, tančí tango a nebojí se ozvat, když se někde děje bezpráví. Teď chce být prezidentem. V osm hodin ráno už před Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze panuje čilý ruch. Blikající sanitky přivážejí pacienty a bojují o drahocenné sekundy. Na protější straně silnice, v Anatomickém ústavu, se čas naopak zastavil. Studenti medicíny tu zrovna začínají první cvičení na pitevnách. 

Komentář Kateřiny Perknerové: Vojtěch Filip, génius reálpolitiky

Komunistická strana Čech a Moravy vyhrála sněmovní volby. Tedy ne na první dobrou, ale na druhou ano. Ačkoli skončila až pátá se 7,76 procenta hlasů, její předseda Vojtěch Filip dokázal za poslední měsíc to, co nikdo před ním.

Zpívající rozhodčí a bezdomovcem po své vůli: prohlédněte si nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pátek 24. listopadu 2017.

Ladislav Špaček: Na Hrad jsem nastoupil s platem 15 tisíc

ROZHOVOR / FOTOGALERIE / Na setkání s někdejším poradcem prezidenta Václava Havla, pedagogem, spisovatelem, novinářem a mistrem v oboru etikety jsem se těšil. I když mírné obavy, jak se správně chovat ve společnosti Ladislava Špačka, jsem měl. Nebyly na místě. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT