Výrazně to ovlivnilo atmosféru při rozhovorech v Kremlu, v parlamentu, na moskevské radnici, nebo i při setkání se studenty. Místy však měly jazykové peripetie poněkud humorný nádech.

Při jednání s moskevským starostou Jurijem Lužkovem prezidenta například překvapilo slovo "chruščovky", kterým Rusové označují byty nevalné kvality postavené v 60. letech za vlády Nikity Chruščova. "Neznal jsem to slovo," řekl, když mu starosta vysvětloval, že místo starých nevábných "chruščovek" v Moskvě se staví moderní bydlení. Klaus prý netušil, že jde o byty a ruský slangový výraz si spojoval s "lyžemi".

S některými ruskými výrazy prezident občas zaváhal. Místo slova "organizovať" řekl třeba "organizirovať". Poradit si nechal s výrazem "zerkalo zadněgo vida" (zpětné zrcátko), když vysvětloval svůj postoj k bourání válečných pomníků. Spletl se i v oficiálním názvu Ruska, když místo "Rossijskaja feděracija" řekl "Russkaja feděracija".

Když se prezident rozhodl na tiskové konferenci v Kremlu mluvit česky, dal si velmi záležet na přesném tlumočení svých slov. "Ani jedno slovo z toho, co jste přeložila, jsem neřekl," ohradil se proti jednomu překladu. Svůj výrok se pak do ruštiny pokusil přeložit sám. Jeho věta "nam o vzaimnoje porozumenije etoj vešči očeň mnoho idjot" (velmi nám záleží na vzájemném porozumění v této věci) ovšem vyvolala úsměvy ruských novinářů. Při vší snaze to totiž rusky neznělo.

"Kvůli tlumočnici český prezident musel upřesňovat svou myšlenku, která pak vypadala poměrně nejapně a naivně. Tlumočnice patrně prezidentovi poskytla ´medvědí službu´," uvedl list Kommersant.

Plynou ruštinou si v sobotu prezident získal studenty i pedagogy na Moskevské státní univerzitě. Tleskali mu, když citoval ruského klasika Bunina, i když mluvil o Evropské unii. Aby jej potěšili, mluvili na něj česky. "U Putina se mluvilo rusky a nebylo třeba překladu. Dnes mluvíme česky a překlad také není třeba. Jsme si souzeni na věčné přátelství," uvedl rektor univerzity Viktor Sadovničij.

Poprat se s ruštinou museli při moskevském pobytu také ministři. "Pan prezident razí zajímavou kampaň. Já jsem na tom, jako 90 procent občanů ve středním věku. Skončil jsem s ruštinou po maturitě a od té doby jsem ji prakticky nepoužíval," řekl ČTK ministr průmyslu Martin Říman. "Co mne ale překvapilo, že jsem nezapomněl azbuku. Písmenka se mi obnovila velmi rychle a vůbec mi nedělá žádnou potíž číst. Hledání slovíček je ale komplikované. Bavit se s Rusy anglicky by bylo snadnější," dodal Říman.

Na ruštinu si prý v "přátelských kuloárech" troufne i ministr financí Miroslav Kalousek. "Při jednání, kdy je důležité nejen každé slůvko, ale i jeho odstín, se ale spolehnu na profesionály. Oficiální jednání jsem vedl s tlumočníkem. Při neoficiálních rozhovorech lámu ruštinu," řekl.

Rusky v Moskvě mluvila také manželka českého prezidenta Livia Klausová, která se setkala s ruskou první dámou Ljudmilou Putinovou. "Ohromnou výhodou pro jednání je, když se nemusí používat služeb tlumočníka. I když mluvíte v jazyce, který není vaší mateřštinou, vyjádříte to, co chcete vyjádřit a má to vliv i na rychlost a přímost rozhovoru," řekla.

Jednání v ruštině prý dobře zvládala také místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. Nemusela však mluvit a pouze poslouchala. "Nebylo to náročné. Rozumím výborně všemu, co se říká. Mám problém, pokud bych měla promluvit s některými velmi odbornými termíny. Při poslouchání však žádný problém nebyl," řekla. Přiznala, že před cestou se musela připravit. "Oprašovala jsem. Je to, jako když se člověk naučí bruslit a pět let nebruslí. Nezapomene to, jen se potřebuje rozjezdit. Tak jsem si znovu připomněla, co jsme se učili ve škole. Byly tam ale i nové věci jako třeba ´daň z přidané hodnoty´. To jsme ve škole neměli," uvedla o jazykových poznatcích.