Zpochybňuje oficiální důvody pro krok Spojených států a považuje jej spíše za jejich snahu získat podporu Ruska při tvrdším postupu vůči Íránu.

„Prezident Obama sliboval, že získá Americe přátele tam, kde měla za George W. Bushe protivníky. Ve skutečnosti ale Spojené státy dělají všechno možné pro to, aby v protivníky přeměnily dřívější přátele,“ uvedl list.

Polská i česká vláda podstoupily velké riziko

Podotýká, že jak polská, tak česká vláda v případě štítu podstoupily velké politické riziko, včetně „rizika hněvu jejich bývalých ruských pánů“, když se snažily vyhovět Spojeným státům, které chtěly obranný systém proti hrozbě útoku raketami dlouhého doletu z Íránu.

„Neočekávejte od žádné z těchto vlád, že se v blízké době budou řídit americkým vedením,“ podotýká Wall Street Journal. Připomíná v této souvislosti výrok českého poslance Jana Vidíma, který řekl, že by rozhodně nepodpořil jakékoliv případné budoucí požadavky Spojených států.

Podle deníku není příliš důvěryhodné ani vysvětlení, které Obamova administrativa ke svému čtvrtečnímu kroku poskytla. USA s odvoláním na aktuální poznatky tajných služeb uvedly, že íránský pokrok při vývoji raket dlouhého doletu není velký. Štít tak podle nich proto potřebuje novou koncepci, která se zaměří na riziko střel krátkého a středního doletu.

Rozhodnuto bylo v únoru, nehledě na Írán

Wall Street Journal ale s odvoláním na své zdroje uvádí, že Obamova administrativa byla připravená opustit plán na vybudování součástí protiraketové obrany v Česku a Polsku již v únoru. A to je mnohem dříve, než byly nové informace tajných služeb k dispozici, podotýká list.

Podle něj je tak mnohem pravděpodobnějším motivem pro rozhodnutí americké vlády snaha získat ruský hlas v Radě bezpečnosti OSN při hlasování o tvrdších sankcích proti Íránu, který USA dlouhodobě kritizují kvůli údajné snaze vyvíjet jaderné zbraně. „Možná, že Rusové tajně s takovým quid pro quo (něco za něco) souhlasili, byť to po čtvrtečním rozhodnutí spěšně popřeli,“ uvedl list.

Rusko podle něj rádo mění diplomatickou pomoc v OSN za materiální ústupky Západu. „Tentokrát byla ústupkem protiraketová obrana. Příště třeba Západ podlehne pokušení prodat prozápadní vládu v Gruzii, či dokonce na Ukrajině,“ píše deník.

Rusko posílilo

Podle něj přitom nejde o planý strach. Připomíná, že tragickým osudem států střední a východní Evropy již v minulosti byla úloha „es v rukávu“ v plánech jejich silnějších sousedů. „Vládním činitelům ve Varšavě jistě neuniklo, že prezident Obama zrušil protiraketový systém ve stejný den, když Sovětský svaz vtrhl do Polska na základě paktu Molotov-Ribbentrop s nacistickým Německem,“ uvedl list.

Náhlá změna je podle deníku pokračováním Obamova trendu nadbíhat protivníkům a uštědřovat políčky přátelům. Jeho administrativa prý na jedné straně usiluje o vřelejší vztahy s Íránem či Venezuelou, na straně druhé ale ignoruje Japonsko při rozhodnutí vést rozhovory se Severní Koreou či kritizuje Izrael za budování osad na západním břehu Jordánu.

„Vzpomněli jsme si tak na smutný bonmot historika Bernarda Lewise, podle něhož je při spřátelení se Spojenými státy problémem skutečnost, že nikdy nevíte, kdy si samy nadělají do hnízda,“ uzavírá list.