Třiašedesátý ultranacionalista Vojislav Šešelj strávil ve vazbě Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), před nímž probíhalo prvoinstanční řízení, více než 11 let.

Mezinárodnímu soudu v Haagu se dobrovolně přihlásil v únoru 2003. V listopadu 2014 byl dočasně propuštěn do Bělehradu, kde podstoupil léčbu rakoviny. Zpět už se nevrátil.

Zakladatel a předseda Srbské radikální strany patřil během občanské války v Jugoslávii k stoupencům Republiky srbské v Bosně. Podle obžaloby veřejně podporoval genocidu chorvatského obyvatelstva. V mnoha svých projevech podněcoval k etnickým čistkám, které vyústily ve vraždění, mučení, sexuální násilí a ničení majetku.

V Haagu byl obžalován ve třech bodech ze zločinů proti lidskosti a v šesti bodech z porušení norem válečného práva či válečných zvyklostí.

Senát ICTY však po více než osmiletém procesu Šešelje v březnu 2016 většinou hlasů zprostil viny, a to ve všech bodech. Závěr zněl, že nebyla dostatečně prokázána jeho osobní odpovědnost za zločiny spáchané v Bosně, Chorvatsku a srbské oblasti Vojvodina.

Tehdejší osvobozující rozsudek pohoršil příbuzné válečných obětí. Nynější verdikt má tuto křivdu napravit, kritici však upozorňují na skutečnost, že jde o „šalamounské rozhodnutí“.

Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály MICT na jedné straně uznává, že je Šešelj vinen, byť jen částečně, Uložil mu však trest, k jehož výkonu politik setrvávající v Srbsku nemusí nastoupit,

Haag neukládá srbskému vedení povinnost šéfa radikálů vydat. Šešelj nedlouho před vynesením současného rozsudku znovu prohlásil, že se do Haagu dobrovolně nevrátí.